"Už toho zdaleka nenakreslím tolik jako dřív. To jsem byla schopna tvořit i deset hodin v kuse. Obrázky pro knihu pohádek, kde byla na každý den jedna, jsem dokázala namalovat během jednoho roku," říká Marie Lacigová. Teď prý potřebuje na tvorbu úplný klid. Práci jí komplikuje i to, že už hůře chodí.
Inspiraci hledá zejména v příbězích, které se k danému místu váží. "Nejde mi tolik o tu krajinu, spíš o to, co jsem tam zažila. Třeba někoho potkám, on mi něco vypráví a já dostanu důvod, proč námět zpracovat," přibližuje Lacigová. Dodává, že k vytvoření jednoho obrazu ji inspirovala stará paní, která vyšla ze hřbitova v jedné obci.
"Povídala mi, že chodí na hřbitovy zalévat hroby lidí, jejichž příbuzní bydlí daleko. V kostele navíc hrála na varhany. Potom jsem tedy namalovala tamní kostel i s ní. Jinak by mě třeba vůbec nenapadlo, že by se dalo téma zpracovat," říká.
Lacigová tvoří kombinovanou technikou. "Když tvořím, obložím se vším možným. Přinesu si pastelky, tužky, pero, tuš, tempery i olej a vše matlám dohromady," popisuje s úsměvem.
Její tvorba je nyní k vidění v plzeňské Galerii Jiřího Trnky, výstava tu potrvá do 9. března. Kolekce obsahuje na pět desítek obrazů, kreseb, grafických listů a dva autorské návrhy k vystřihovánkám.
Zahrnuje také výběr z knižních ilustrací s vazbou na pověsti Plzně, západních Čech a Chodska. Zastoupeny jsou portréty, obrazy a ilustrace inspirované literaturou i díla přinášející náměty z přírody.
Ilustrátorská tvorba Marie Lacigové tvoří důležitou kapitolu v celé české knižní kultuře. Život a dílo autorky byly v roce 1996 oceněny Historickou pečetí města Plzně.
