"Naším cílem je představit hru trappola, která se u nás hrála v dobách Národního obrození. Kromě Jana Nerudy se hře věnoval také Václav Kliment Klicpera, tyto karty jsme půjčovali také pro životopisný film o Bedřichu Smetanovi," vysvětluje jeden z autorů výstavy Petr Bílý, který je sám sběratelem karet.
Za třicet let nashromáždil na tři tisíce karetních sad. A protože je prý vlastenec, zaměřuje se na karty české. Zdaleka však ne jen na trapulky.
Ty jsou od dnešních karet odlišné na první pohled. "Místo žaludů, kulí, srdcí a piků mají meče, hole, poháry a mince. Nezvyklý je i jejich počet, úplná herní sada obsahuje třicet šest karet," přibližuje Bílý a dodává, že navíc je v sadě dvojka.
Trappolové karty měly několik vzorů, na výstavě je zastoupen především ten pražský. Existoval ale také vídeňský či slezský.
Trappola byla podle Bílého oblíbená napříč všemi vrstvami společnosti, zdaleka se nejednalo pouze o vzdělance. A to i přesto, že pořízení karetních sad nebylo zrovna levné.
Na výstavě je k vidění několik desítek trappolových sad, pochopitelně ne všechny jsou kompletní. A jsou mezi nimi i opravdové unikáty, z nichž některé budou vystaveny úplně poprvé.
Chybět nebudou trapulky s tematikou křižáckých výprav, nátisk hry trappolových karet slezského typu z Chebu z roku 1713 nebo ukázky z karetní produkce napříč Rakousko-Uherskou monarchií.
Jedinečným exponátem bude rovněž dřevěná deska pro tisk trappolových karet z 19. století, zapůjčená pro výstavu z archivu vídeňské továrny na výrobu hracích karet Piatnik.
Zároveň vychází také obsáhlá monografie o této hře, která nese stejný název jako výstava - Trapulky do bulky, zapomenutá karetní hra, která obsahuje průřez pravidly hry i její vývoj od 16. století až po zánik trappoly u nás.
Výstava je v Národopisném muzeu Plzeňska k vidění od 14. února do 13. dubna 2014.
