"Čtvrť tvořilo deset bloků ulic a žilo v ní více než tři tisíce obyvatel. Vystavěly ji počátkem 20. století Škodovy závody," uvedla Tereza Svášková z plzeňské Fakulty filosofické, jejíž antropologové se na přípravě výstavy "V Plzni na Karlově" podíleli.
Návštěvníci se dozvědí, že život v těsné blízkosti továrny nebyl ovlivněn jen intervaly pracovních směn, ale také naplněn bohatým kulturním a sportovním životem - od tradičních májových slavností, loutkového divadla či kuželkářství a zejména předválečné tradice tělovýchovy v rámci TJ Sokol a DTJ, po nedělní kino, gymnastiku žen a fotbal v poválečném období.
Vedle řady vynikajících sportovců vyrostlo na Karlově, jistě vlivem blízkosti borského letiště, také mnoho letců.
Čtvrť byla v mnoha ohledech soběstačná, její význam od konce druhé světové války, v důsledku politických a urbanistických změn, však postupně slábl. Definitivně zanikla v 80. letech minulého století.
Dobové fotografie jsou doplněny leteckými snímky, plány a mapami. Doprovodný text přináší informativní průřez vybranými tématy. Nechybí ilustrační a autentické předměty vázané na různá období života v daném prostředí.
Výstava je výsledkem spolupráce původních obyvatel čtvrti a pracovníků Katedry antropologie FF ZČU, kteří se etnografickým výzkumem Karlova zabývají zhruba dva roky.
"Naším hlavním záměrem bylo představit dílčí výsledky různých druhů badatelských aktivit - od studia archivních pramenů až po rozhovory s pamětníky. Nemalá část výstavy prezentuje témata života na Karlově tak, jak je vyprávěli samotní aktéři," uvádí členka badatelského týmu Petra Burzová.
Výstava je k vidění do 30. listopadu.
