"Chtěli jsme přiblížit, jak dříve vypadal inventář kuchyní, jaké pomůcky usnadňovaly našim prababičkám život. Dříve příprava jídla spočívala v něčem trochu jiném než dnes, kdy vezmeme instantní polévku a zalijeme ji vodou z rychlovarné konvice," srovnává s úsměvem Jana Slámová, kurátorka výstavy.
Kdysi se potraviny do domácnosti přinášely v "surovém" stavu. "A na hospodyni bylo, aby se s tím nějakým způsobem vyrovnala. V měšťanských rodinách si proto často brali i pomocnice do domácnosti, práce bylo skutečně několikanásobně více," říká Slámová a připomíná, že do zaměstnání chodili pouze muži.
Ženy na počátku 20. století po domácku nakládaly nejen zeleninu a ovoce, ale také například vejce. Z mléka se sbírala smetana, nechávalo se kysnout a vyráběl se z něj tvaroh či čerstvý sýr.
"Ještě více práce bylo s přípravou masa, kusy drůbeže či zvěřiny si hospodyně musela sama stáhnout či oškubat a následně vykuchat, než došlo na samotné vaření či pečení," líčí Jana Slámová.
Výstava přibližuje rozdíly mezi městem a venkovem, kde si hospodyně obvykle suroviny samy připravovaly ve vlastním hospodářství.
Městská kuchyně oproti tomu více počítala s nákupy na trzích a v různých obchodech, kde bylo možné sehnat i různé druhy dovážených lahůdek. Jednalo se nejen o tradiční koloniální zboží, ale také o různé druhy čerstvého ovoce a zeleniny, třeba ananas, artyčoky nebo chřest.
Když návštěvník vejde do výstavního sálu, může mít dojem, jako když otevře kuchařskou knihu. Jednotlivé vitríny jsou totiž zaměřeny na určitou část pokrmů.
Začíná se polévkami, pokračuje se přes hlavní jídla, zeleninu, ovoce až po dezerty. Na konci jsou zařazeny také různé druhy nápojů.
Exponáty pocházejí ze sbírek Západočeského muzea, pod něž spadá i to národopisné. Příchozí si budou moct prohlédnout i dobové recepty.
"Některé jsme dali přímo do vitríny, ale připravujeme také malý sešítek se starými recepty, aby si je lidé nemuseli složitě opisovat. Bude v prodeji po dobu trvání výstavy," uzavírá Slámová.
