Pyrotechnici z 15. ženijní brigády z Bechyně na Táborsku se už do Brd přesunuli, pomáhat s hledáním jim budou při cvičeních i další složky armády. Až do konce roku 2015.
Lidé z brdských obcí i ti, kteří si Brdy oblíbili pro výlety, dobře vědí, jak důležitá taková očista je. A bojí se, zda bude důkladná. "Není nic neobvyklého, že při toulání se brdskou přírodou narazíte na více či méně nebezpečný kus nějakého střeliva, a to i v místech, která primárně nejsou určená jako cílová. Lokality jako Kočka, Paterák, Koruna, Palcíř, Brdce nebo třeba i dno Dolního Padrťáku jsou jen malým výčtem míst našich nálezů. Zbytky vystřílené munice tak lze nalézt prakticky kdekoliv," popsali situaci tvůrci webové stránky Brding.cz, kteří tak v pondělí reagovali na zahájení očisty prostoru.
Fandové brdské krajiny, kteří na webu vystupují anonymně, zároveň své nálezy pum a střel dokládají sérií fotografií. Z brdských obcí zaznívá otázka, zda po sobě armáda dobře uklidí.
"Obávám se, že pokud prostor bude čištěn povrchovým sběrem, najdou vojáci něco málo, ale rozhodně nejsou schopni vyčistit munici, která tam je i z dob Československé lidově demokratické armády. Starostové z našeho svazku jsou zastánci toho, ať se s očistou nespěchá, ale udělá se pořádně," říká Martin Matuna, místostarosta obce Bohutín a předseda Svazku obcí Podbrdského regionu.
Na území újezdu bude trvalá stavební uzávěra
Armáda totiž dříve naznačila, že čistit újezd od munice bude hlavně povrchovým sběrem. Dělostřelecké granáty a letecké pumy však mohou ležet i hlouběji v zemi. Navíc v prostoru působilo několik armád a je otázka, zda ministerstvo obrany dnes ví, co v prostoru dělala socialistická armáda, nacisté a Československá armáda ve třicátých letech minulého století.
Ministerstvo obrany zatím práce v Brdech neupřesnilo. Tvrdí však, že vojáci do země také hrábnou. "Počítáme s kombinací hloubkového pyrotechnického průzkumu a povrchového sběru munice," uvedl předseda komise pro optimalizaci vojenských újezdů Vladimír Kazatel. Ten dříve uvedl, že čistit celý prostor hloubkově je nereálné. "Znamená to přeorání celé plochy. Tím poškodíme flóru," řekl Právu.
Z 260 kilometrů čtverečních vojenského újezdu Brdy leží munice hlavně v takzvaných cílových či dopadových plochách, kam vojáci stříleli. V území je takových míst šest, hlavními jsou hora Brda, nejvyšší brdský vrch Tok a vrch Jordán.
Až vojenský újezd v prosinci 2015 zanikne, bude na celém jeho území trvale vyhlášena stavební uzávěra. Přejí si to obce, občanská sdružení i ministerstvo obrany. Armáda tím ale nesleduje ochranu nedotčené přírody. Jde jí právě o munici, která zůstane hledačům skrytá.
"Provádění zemních prací nebo hospodářská činnost se zásahem do půdy bude vyžadovat pyrotechnický dozor vlastníka," uvedl Vladimír Lukovský, mluvčí ministerstva obrany. Vlastníkem bude státní podnik Vojenské lesy a statky.