Představitelé kraje mají jasnou vizi: zrušením některých vlakových spojů chtějí ušetřit peníze.
"Půjde o nejméně vytížené spoje, zejména mezi devátou a třináctou hodinou, případně večer, a o soboty odpoledne a neděle dopoledne, kdy je obsazenost vlaků minimální," hájí úsporné opatření hejtman Václav Šlajs z ČSSD.
Podle něj redukce postihne páteřní tratě, kde se dá vlak nahradit autobusem, okrajové, venkovské oblasti nikoliv.
Redukcí by chtěl kraj, kterému se za šest let snížily daňové příjmy o téměř 900 milionů korun, ušetřit desítky milionů korun. Propad daňových příjmů podle Šlajse pokračuje i letos. Za dva měsíce činí 76 milionů korun, tedy deset procent.
"Chtěl bych se vrátit na úroveň roku 2002, protože opravdu jezdíme o 24 procent vlakokilometrů více než tehdy a počet cestujících o zhruba 30 procent ubyl. Prostě je to neekonomické a nedokážeme to zaplatit," uvedl hejtman.
Dlouholetý bojovník proti omezování vlakové dopravy, starosta Bezdružic Jan Soulek, uvedl, že pokud jezdí v jeden čas a v jednom směru autobus i vlak, tak je redukce rozumná.
"Otázka ale je, jestli autobus a vlak obsluhují stejné zastávky. Nesmí na to doplatit venkov. Dokud neuvidím černé na bílém, jaké spoje budou zrušeny, budu nedůvěřivý, protože obvykle se to dělá tak, že se spočítají cestující v jednotlivých spojích a zjistí se, že na venkově lidí jezdí méně. Ale je to zcela logické, když jich tam také méně bydlí," uvedl Soulek.
Upozornil na to, že kraj podle svých materiálů považuje železniční dopravu za páteřní. "Ale jestli tu páteř začne očesávat, tak se nám časem asi zbortí," myslí si Soulek, podle kterého by stát společně s kraji měl vlaky na kolejích spíše udržovat a naopak přesměrovávat dopravu ze silnic na koleje.
Každá redukce v jízdním řádu podle Soulka znamená, že lidé ztratí v železnici důvěru.
"Když cestujícímu nepojede spoj jednou, dvakrát, tak si řekne: 'já pojedu autem'. A bude to znamenat, že ubude cestujících i v těch dalších časech, kdy byly vlaky obsazené," líčí Soulek. Dodává, že pro někoho je vlak jedinou finančně dostupnou cestou, jak se dostat do práce.
Hejtman Šlajs ale považuje omezování spojů za jedinou možnou cestu. I proto, že podle něj řada občanů považuje současný stav za luxus a kritizuje, že kraj platí prázdné vlaky. "Říkají nám, že bychom raději měli peníze dávat do sociální oblasti a do podpory malých obcí," uvedl.
Podle Šlajse jezdilo v roce 1988 z Plzně do Klatov dvanáct vlaků, dnes osmnáct a cestujících přitom ubylo. Plzeňský kraj dává letos na vlakovou i autobusovou dopravní obslužnost jednu miliardu korun. Tyto náklady rostou podle Šlajse o pět až šest procent ročně.
Autobusovou dopravu chce hejtman zachovat
Plzeňský kraj od roku 2002 trvale zvyšoval objednávku u Českých drah, ale na letošní rok objednal poprvé méně vlaků, a to o 5,6 procenta. Vlaky tak najedou přes 5,26 milionu kilometrů.
"Je sice pěkné, že jezdí každou hodinu z Plzně vlak na všechny směry, ale je to neudržitelné," uvedl. Podle něj je neekonomické, aby ve vlaku jezdili tři až šest cestujících.
Nabídka spojů by se měla snížit najednou od roku 2015. Zrušení některých vlaků ale podle Šlajse nenaruší dopravní obslužnost obcí. "Bylo by to na páteřních tratích, kde každou hodinu jede vlak a často v téměř stejnou dobu také autobus," uvedl. Kraj nebude vůbec omezovat ranní a odpolední vlaky do práce a škol.
Zástupci Českých drah připomínají, že redukce spojů může znamenat propouštění lidí.
"Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby byl rozsah spojů zachován, ale jsme jen v pozici dodavatele služby a to, co si kraje objednají, my odjezdíme," popsal šéf plzeňské oblasti Českých drah Vladimír Kostelný.
Autobusovou dopravu chce Šlajs zachovat ve stávajícím objemu. "Autobusy, které jezdí na páteřních linkách, kraj nedotuje. Ale ty, co jezdí na venkově, ano. Ale tam snižování není na místě," řekl hejtman.
