"Teplota v místech, kde plyn hoří, je přes 900 stupňů Celsia. U podlahy, kde leží hasiči, je 120 až 150 stupňů - podle toho, jak zachází s proudnicí," vysvětluje instruktor Jan Hora.
Zatímco hasiči se při středečním cvičení střídají ve skrápění ohně po dvou minutách, instruktor je mezi nimi po celou dobu. Do kontejnerů mohou podle náročnosti zásahu dávat i různé překážky - třeba koberce nebo různé předměty, na něž mohou při skutečném zásahu narazit.
Zcela mylná je podle Hory představa lidí, že hasič namíří proudnici na ohnisko požáru a co největší masou vody v silném proudu zdolá oheň.
"V uzavřeném prostoru je nejúčinnější vodní spraš s kapičkami o průměru 0,2 až 0,3 milimetru. Pokud by hasili silným proudem, účinnost bude zhruba setinová," vysvětluje instruktor.
Inspiraci hledali po celé Evropě, zejména ve Skandinávii
Zbirožský polygon, největší a nejvybavenější v republice, je téměř jeho dítě. Hora sjezdil celou Evropu, aby viděl, jak v cizině hasiči trénují a nacvičují zvládání krizových situací při požárech.
A pak se vše snažili upravit do českých podmínek. Nejvíc se při plánování polygonu inspirovali ve Skandinávii.
Areál ve Zbirohu přišel na 15 milionů korun, další tři miliony potřebuje útvar na opravy a údržbu dýchací techniky.
