Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Větrníky by mohly zastavit rozvoj Střížovic, obávají se odpůrci projektu

  9:13aktualizováno  9:13
Zastánci, odpůrci a nerozhodnutí. Tak se podle Pavla Hajžmana rozdělili obyvatelé Střížovic na Plzeňsku v otázce větrníků, které se zde mají stavět. Členové jeho sdružení projekt odmítají. Naproti tomu většina zastupitelů obce včetně starosty projekt podporuje. O plánované stavbě větrníků se v obci debatovalo o víkendu.

Ve Střížovicíéch se o víkendu uskutečnila debata k plánované výstavbě větrné elektrárny v blízkosti obce. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

"Jsou tady tři skupiny lidí. Jednak zastánci větrných elektráren a pak jejich odpůrci. Vedle toho existuje neurčitá skupina lidí, kteří se nevyjádřili, protože zatím nevědí, jsou nerozhodní, ještě se nezamýšleli nad tím, jak to bude vypadat nebo co to může přinést pozitivního a negativního. Na lidi z této třetí skupiny jsme se snažili zapůsobit," řekl Pavel Hajžman, předseda sdružení Střížovice pro život, které je proti stavbě větrné elektrárny.

Debata k plánované výstavbě větrné elektrárny u Střížovic. Pavel Hajžman

Pavel Hajžman

Vy jste proti větným elektrárnám, ale připouštíte, že mohou přinést i nějaká pozitiva?
Myslím, že to může být jenom jediný prospěch. Jsou to peníze, které by od provozovatelů obec mohla dostat. Ale my si myslíme, že negativ bude víc. Samozřejmě zatím můžeme jen spekulovat, kolik peněz by obec dostala, a předpokládáme, že zástupce firmy Ostwind svou nabídku ještě zvýší. V současně době odhadujeme, že při šesti stožárech by to pro obec znamenalo zhruba 4,5 milionu na začátku a potom asi 600 tisíc ročně. Já chápu, že kanalizace a vodovod, na které by se mohly použít, jsou zapotřebí. Ale my si myslíme, že by to byly jednorázové investice, a obáváme se, že by se po postavení elektráren rozvoj obce mohl zastavit. Podle nás by se sem už další obyvatelé nehrnuli. Někteří lidé nám řekli, že zastavili rekonstrukci domu a čekají, jak to s elektrárnami dopadne, a pokud se postaví, jsou připraveni se odstěhovat. Krátkodobě by peníze od provozovatele elektráren mohly obci pomoci, ale z dlouhodobého hlediska to může být kontraproduktivní.

Elektrárny mají být vysoké necelých 200 metrů. Jak daleko od obce by stály?
Nejbližší stožár by byl od obce vzdálený zhruba 950 metrů.

Co pokládáte za hlavní argumenty proti stavbě větrných elektráren?
Vadí nám několik aspektů. Nelíbí se nám představa tak vysokých stožárů. Myslím, že to by znehodnotilo krajinu širokého okolí, byly by viditelné z velké dálky. I ve studii SEA bylo jednoznačně napsáno, že tak vysoké stožáry se do krajiny nehodí i proto, že se jedná o rekreační oblast. Viděli jsme vizualizace, které připravil investor, a například pohled z Radyně mi připadal otřesný. I pohled z Vlčtejna se mi zdál hrozný. Já tomu říkám apokalyptická krajina. Další problém je hluk. Studie EIA připouští, že pokud se větrné elektrárny postaví, dojde k podstatnému navýšení hlukové zátěže v okolí.

Víte, o kolik by se mohlo jednat decibelů?
Myslím, že v některých obdobích bude hluk větší než 50 decibelů ve dne a 40 v noci. Každopádně i studie EIA připouští, že provoz elektráren může způsobit určitou rozmrzelost části obyvatel. A já říkám, že od rozmrzelosti není daleko k psychickým problémům a psychika značně ovlivňuje zdraví lidí. Netvrdím, že to bude mít vliv na všechny obyvatele obce, ale na určitou část populace to vliv mít bude.

Myslíte, že v názoru na větrné elektrárny se obec dělí na starousedlíky, kterým by to tolik nevadilo, a na lidi, kteří se přistěhovali relativně nedávno, a projekt jim vadí mnohem víc?
Ne, ne. Tak to není. Je ale pravda, že v našem sdružení odpůrců Střížovice pro život je víc aktivních lidí, kteří se přistěhovali v posledních letech. Je to asi logické, protože oni investovali peníze do nákupu pozemků, postavili domy a mají hypotéky a najednou se má v krajině objevit něco, co oni kategoricky odmítají. Ale názor na elektrárny není jeden napříč všemi skupinami obyvatel obce. Jsou tady i starousedlíci, osmdesátiletí lidé, kteří s tím absolutně nesouhlasí.

Referendum

Ve Střížovicích se bude o stavbě větrníků 1. března hlasovat v referendu. Starosta obce Jiří Fejfar je přesvědčen, že se hlasování zúčastní více než 35 procent plnoletých obyvatel a že referendum tedy bude platné.

Jedním z úskalí pro úspěšnost místního referenda je účast. Pokud přijde lidí málo, hlasování není platné. Myslíte, že zájem lidí bude dostatečný?
To víte, že se toho obáváme. Ale myslím, že je reálné, aby přišla hlasovat většina ze zhruba tří set plnoletých obyvatel. Vycházím z toho, že u nás vždy bývá vysoká volební účast. A myslím, že zúčastnit se hlasování je v zájmu lidí, kteří elektrárny chtějí i v zájmu jejich odpůrců. Pan starosta, který patří k zastáncům elektráren, mi řekl, že si přeje, aby lidí přišlo dost. Tvrdil, že na ně bude apelovat, aby hlasovat šli a rozhodla většina.

Je spor o větrné elektrárny v obci vyhrocený? Vede to k otevřeným konfliktům, kdy si vyčítají odlišné názory?
Také se to někdy stane, záleží na tom, jací lidé se potkají. Když jsme obcházeli lidi v obci, přistupovali k tomu rozumně.

V obcích a městech v okolí Střížovic je názor na větrné elektrárny jasně negativní. Jak to vnímají obyvatelé Střížovic? Chápou to nebo se zlobí, že do toho chtějí mluvit přespolní?
Zaznamenal jsem reakce obojího druhu. Někdo říká, že to je věc jenom obyvatel Střížovic. Ale je zřejmé, že obyvatelé obcí v okolí se hodně obávají, že elektrárny ublíží krajině.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

František Křižík ve své laboratoři ve 20. letech.
I vynálezce Křižík dělal klukoviny, s Klostermannem chodil tajně kouřit

Před 170 lety se na Klatovsku narodil vynálezce a průmyslník František Křižík. Rád vzpomínal na svého kamaráda z dětství - budoucího spisovatele Karla...  celý článek

Těžce zraněného řidiče museli hasiči z auta vystříhat.
Na Domažlicku se srazil traktor s osobním vozem, zranilo se pět lidí

V úterý po půl deváté večer nedal zřejmě traktor u Meclova na Domažlicku přednost autu na hlavní silnici Plzeň-Folmava-Německo. Pět lidí z osobního vozu...  celý článek

Vlci ve výběhu u návštěvnického centra v Srní na Šumavě.
Vlk podřimuje a mláďata zlobí. Šumavská smečka připomíná lidskou rodinu

Vůdčí samec místo hlídání vlčat spí a když jedno z nich spadne z vysokého pařezu a natluče si, musí se postarat máma. Scény ze života vlků žijících ve výběhu v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.