Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malé vesnice se nejspíš začnou spojovat, aby se lépe rozvíjely

  20:10aktualizováno  20:10
Malé obce v Plzeňském kraji se patrně začnou v budoucnu spojovat. Díky tomu nabídnou kvalitnější veřejné služby a dosáhnou na více peněz do svých rozpočtů. Především v pohraničí je totiž mnoho vesniček, které se vylidňují a vázne v nich hospodaření i rozvoj.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

„Jedná se většinou o vesnice, kde zůstali samí starší lidé. Ti nemívají ani zájem podílet se na vedení obce, neboť je to pro ně zatěžující,“ konstatoval Ivo Grüner, náměstek hejtmana pro regionální rozvoj.

Tento trend potvrzují i výsledky nejnovější studie mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá z ní, že obce v Česku jsou příliš malé na to, aby poskytovaly kvalitní veřejné služby. OECD proto vládním představitelům doporučuje začít významně podporovat jejich slučování.

V kraji existuje 501 obcí, z nichž 350 je tak malých, že v jejich čele stojí neuvolněný starosta. Tedy ten, který funkci dělá po práci. „Nemůže to tedy vykonávat stejně kvalitně jako starosta, který pracuje na plný úvazek. Nehledě na to, že většina těchto obcí nemá žádný aparát,“ připomněl Grüner.

Podle něj by sloučení některých obcí přineslo do hospodaření větší efektivitu. „O tom, jak budou obce velké a jak je ke slučování motivovat, ovšem musí rozhodnout stát,“ prohlásil Grüner.

Starosty malých obcí zatěžuje administrativa

Ivan Bartošek je osmnáct let starostou v Nemanicích na Domažlicku. Zatímco v roce 1989 zde bydlelo na 400 lidí, dnes jich je jen 265, tedy o třetinu méně. „Pokud stát bude na malých obcích dál šetřit, jako je tomu nyní, tak nám časem nic jiného nezbude, než se slučovat. Zatím ale Nemanice přežívají,“ uvedl Bartošek.

Vyšší pravděpodobnosti slučování podle něj nahrává i narůstající množství administrativy. S tou se totiž podle něj právě starostové malých obcí potýkají nejvíc. „Za chvíli to nebude chtít nikdo dělat,“ pronesl Bartošek.

Podle studie OECD není roztříštěnost obcí jen českou specialitou. „Zhruba před patnácti lety ke slučování přistoupili i v Německu. Řekli si, že samospráva funguje neefektivně. Týkalo se to hlavně oblastí, kde nebylo tolik práce, kde zůstávali jen senioři,“ podotkl Grüner.

Marie Svobodová, starostka Pasečnice na Domažlicku, kde žije necelých 250 lidí, je naopak přesvědčená, že nejlepší je být samostatný.

„Nechceme se sloučit ani náhodou, vím jak to chodí, když se malé obce sloučí pod velkou. Pak přestanou žít, z rozpočtu se dává velkým a na malé se nehledí,“ myslí si Svobodová, která post zastává při práci.

Jedním dechem ale přiznala, že kdyby neměla zkušenosti s papírováním, které načerpala jako odborná referentka v akciové společnosti, měla by v pozici starostky velké problémy.

Naopak Luby s tisícovkou obyvatel, které jsou součástí Klatov, jsou příkladem celku, kde to funguje. Ivan Havlovic, předseda zdejšího osadního výboru, tvrdí, že Klatovy jsou k Lubům vstřícné a odpovídají tomu investice.

„V posledních letech se v Lubech opravila požární zbrojnice, vybudovaly se v celé obci nové chodníky. Máme problémy se záplavami u Drnového potoka, kde byl vybudovaný poldr asi za šest milionů. Loni při záplavách zafungoval a okolní domy ochránil,“ upozornil Havlovic, který je přesvědčený o tom, že slučování obcí je efektivní.

Spokojený je i Václav Kinský z Drslavic u Klatov, kde žije kolem stovky lidí. „Udělali nám nové hřiště, opravují sál, obecní hospodu, každý rok se něco udělá, jsme spokojení,“ vzkázal Kinský.

Ministerstvo vnitra zatím slučování obcí nechystá. Jeho představitelé pouze doporučují, aby obce spolupracovaly v oblastech odpadového hospodářství, energetiky, provozování vodovodů a kanalizací, školství, sociálních služeb a veřejných zakázek.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.