Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plzeňskou MHD jezdí stále méně lidí, trend trvá už přes dvacet let

  9:04aktualizováno  9:04
Zájem lidí o cestování veřejnou dopravou v Plzni nepřestává klesat. Tento trend pokračuje už od roku 1989 a ukázalo se to i loni, kdy počet cestujících klesl o další tři procenta. Podle odborníků to má víc důvodů, jedním z nich je i to, že mnoho lidí se za cestování MHD stydí.

Lidé v Plzni jezdí veřejnou dopravou čím dál méně. Jen loni klesl počet cestujících o tři procenta. (Ilustrační snímek) | foto: MF DNES

O tři procenta - na zhruba 100 milionů lidí - se v loňském roce snížil počet cestujících v plzeňské městské hromadné dopravě. Pasažérů ovšem ubývá ve většině českých měst. Trend začal už po roce 1989, kdy začal růst počet aut.

"Od roku 1989 zaznamenáváme sestupný trend," potvrdil ředitel plzeňských Dopravních podniků Michal Kraus.

Podle předsedy Sdružení českých dopravních podniků Miroslava Kulicha, je specifikem tuzemska především skutečnost, že cestování veřejnou dopravou berou mnozí lidé jako něco potupného, zatímco třeba ve Vídni nejsou manažeři s kufříky ve vozech žádnou výjimkou. A to i z toho důvodu, že když do centra Vídně přijedou autem, čeká je řada omezení. Parkování v centru je hodně drahé a místy nemožné.

Například ve švédském Stockholmu čeká motoristy také omezení v podobě placení mýtného na mostech, které vedou do centra města.

Kvůli snižování počtu cestujících ale musí město více přispívat na provoz veřejné dopravy. Náklady plzeňské MHD jsou ze 77 procent hrazeny z městského rozpočtu, loni město přispělo 760 miliony korun, zbytek zaplatili pasažéři z jízdného.

Ve Vídni přitom výdaje za veřejnou dopravu z 55 procent pokryjí právě výnosy z jízdného. Například roční jízdenka zde v přepočtu stojí 9 200 korun.

"Cena je výsledkem experimentu koalice socialistů a zelených na vídeňské radnici, která snížila cenu ročního předplatného o 20 procent," vylíčil Martin Kalab, člen managementu vídeňských dopravních podniků Wiener Linien.

"Byl to poměrně riskantní krok, ale nakonec se počet prodaných karet zvýšil o čtvrtinu na 500 tisíc kusů a výnosy z jízdného se zvedly o 3,7 procenta," popsal Kalab. Firma Wiener Linien loni přepravila 907 milionů cestujících.

Kalab uvedl, že posledních deset až patnáct let v západní Evropě, kromě Itálie a Španělska, cestujících v MHD přibývá. "Nyní tam zažívají renesanci poptávky," potvrdil Kulich.

Tento trend podle něj do tuzemska dojde, až ve městech nastanou dopravní kolapsy, ale vyjde to dráž. Podle Kulicha nemá žádné české město přístup podobný Vídni, tedy dlouhodobou koncepci podpory veřejné dopravy.

Podle Krause zavedla částečně jen Praha místa pro rezidenty, díky nimž se omezil počet automobilů v centru.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Veduta plaského kláštera z 18. století.
Veduta se ukrývala v Maďarsku a Rakousku. Teď je zpátky doma, v Plasích

V Rakousku byla na prodej vzácná kolorovaná perokresba cisterciáckého kláštera v Plasích z 18. století. Dosud neznámou vedutu zakoupilo plaské Centrum...  celý článek

Pervitin
Dealer nabízel pervitin za peníze i za sex, protislužbou platil i muž

Kriminalisté obvinili čtyřicetiletého Plzeňana z obchodování s drogami. Podle nich narkotika prodával nejen za peníze, ale přijímal i „poplatek“ v podobě...  celý článek

Požár v panelovém domě v Plzni na Košutce zřejmě způsobila powerbanka. (22. 8....
Hasiči evakuovali čtyřicet lidí, noční požár způsobila powerbanka

Tři hasičské jednotky vyjely v noci k požáru panelového domu v Plzni na Košutce. Černý kouř vyhnal z bytů čtyřicet lidí, lékaři ošetřili dvě ženy. Požár...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.