Radnice na náměstí Republiky v Plzni.

Radnice na náměstí Republiky v Plzni. | foto: archiv MF DNES

Plzeň umožnila zadávat víc zakázek bez otevřeného výběrového řízení

  • 2
Se změněnými pravidly pro zadávání malých městských veřejných zakázek vstoupila do roku 2017 plzeňská radnice. Vedení města proto čelilo kritice opoziční TOP 09, která krok při schvalování v zastupitelstvu označila za hloupý a neopodstatněný.

Primátor Plzně Martin Zrzavecký z ČSSD úpravu směrnice zdůvodňoval potřebou zjednodušit proces, který se zakázkami souvisí. Opozice varovala, že změna přinese víc škody než užitku a omezí soutěžení i přístup firem k zakázkám města.

Směrnice nastavuje pravidla pro přidělování veřejných zakázek nad rámec zákona. Hlavní změna se týká pravidel pro zakázky v hodnotě nad půl milionu korun. Ty musely procházet otevřeným výběrovým řízení. Už nemusí, hranice se posunula - v případě služeb na milion a u stavebních zakázek na tři miliony.

Do těchto limitů bude možné zakázky zadat tak zvaně „z ruky“ pouze na základě poptávkového řízení, ve kterém budou osloveny alespoň tři firmy.

U stavebních zakázek od tří do šesti milionů bylo dříve zapotřebí oslovit osm možných zájemců. Nyní je požadovaný počet oslovených už jen pět.
„Cílem je snížit administrativní zátěž úřadu,“ prohlásil primátor Martin Zrzavecký.

Dušoval se však, že radnice nechce omezit transparentnost zadávání zakázek. Tvrdil, že úprava pravidel umožní použít víc peněz na dotované projekty. „To je jeden z cílů,“ konstatoval.

Primátor ovšem připustil, že si není jistý, že změna zásad administrativu podstatnějším způsobem zjednoduší.

Zástupci opoziční TOP 09 upozornili, že už dnes zadává Plzeň ročně malé zakázky bez otevřeného výběrového řízení za 350 milionů. „Změnou zásad se tento objem zvedne na půl miliardy,“ prohlásil Michal Vozobule z TOP 09.

Připomněl, že zhruba dvě třetiny z přibližně dvou stovek zakázek už nebudou pod dohledem výboru zastupitelů. „Zabráníte soutěžení u značné části malých zakázek,“ sdělil.

Vozobule také odmítl, že by změkčení pravidel snížilo administrativní náročnost na jejich zadávání. „Kdyby to tak bylo, slyšeli bychom to od zadavatelů. Ale nestalo se tak,“ řekl. Upozornil, že zadávání malých zakázek už dnes není komplikované a nepřináší problémy.

Změnu se snažil hájit Jiří Šneberger z ODS. Poukazoval na to, že pravidla vznikla v době, kdy nebyl dobrý zákon. Ten už podle něj dnes existuje a městská pravidla by tak mohla být i zrušena.

Náměstek primátora Pavel Kotas z ČSSD změnu hájil a tvrdil, že investiční akce do tří milionů se týkají například mnoha školských zařízení. „Pokud se přihlásí osm zájemců a potom komplikují výběrové řízení, tak to není dobře,“ konstatoval.

Úředníci nejspíš budou pokračovat v dosavadním režimu

Kotas nicméně sám připustil, že změna zásad se nedotýká velkých akcí, na které Plzeň získává evropské dotace a kdy naráží na komplikace ze strany zájemců, kteří mohou výběr zpochybňovat, a tím zdržovat.

Petr Suchý z TOP 09 označil návrh změnit pravidla pro zadávání veřejných zakázek za nepochopitelný.

„Za celou dobu jsem neslyšel, odkud návrh pochází. Pokud vím, tak to úředníci nepožadovali a neví, odkud ten nápad přišel. Sami říkají, že budou pokračovat v dosavadním režimu, protože nechtějí odpovídat za to, že z ruky zadali zakázku za dva miliony,“ konstatoval Suchý.