Aplikace VentuSky sleduje vývoj počasí na celém světě.

Aplikace VentuSky sleduje vývoj počasí na celém světě. | foto: ventusky.com

Meteorologická aplikace plzeňských studentů zaujala námořníky i letce

  • 8
Nová aplikace, která zobrazuje vývoj počasí na celém světě včetně výšky mořských vln či vzniku hurikánů, upoutala pozornost dopravních společností. Novinku vyvinuli dva studenti Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s programátorem.

Za vznikem aplikace VentuSky (název vznikl složením latinského Ventus - vítr a anglického Sky - obloha) stojí dva studenti doktorandského studia, bratři David Prantl z Fakulty ekonomické a Martin Prantl z Fakulty aplikovaných věd, a také programátor Marek Mojzík.

Aplikace dokáže sledovat vývoj tlaku, větru, oblačnosti, srážek nebo teplot, ale i výšky vln. V oblastech postižených hurikány nebo tajfuny může pomoci s přesnější předpovědí počasí.

David a Martin Prantlovi a Marek Mojzík.

VentuSky, která je dostupná zdarma na internetu zde, získala ocenění v soutěži Nápad roku. Porota vyzdvihla především užitečnost a zajímavé zpracování projektu.

„Počasí na Zemi funguje jako provázaný systém, například hurikán v Atlantiku ovlivní i rozložení tlakových útvarů v Evropě. Naše aplikace umožňuje zajímavým způsobem zobrazovat právě tuto provázanost celého systému,“ vysvětluje David Prantl.

Lidé mohou díky aplikaci například s předstihem sledovat utváření hurikánů a vědí o případném nebezpečí.

„Kontaktovaly nás už námořní i letecké společnosti, že by naše vizualizace chtěly implementovat do svých systémů. Zatím o to zájem nemáme, do budoucna ale spolupráce možná je,“ konstatuje David Prantl.

Podotkl, že nyní se chce tým zaměřit na vývoj aplikace pro chytré mobilní telefony, která by propojila klasickou ikonkovou předpověď s mapami VentuSky.

VentuSky využívá data největších meteorologických ústavů světa.

„Publikují je jako open data. My si je stáhneme a dál je zpracujeme a vizualizujeme,“ vysvětluje Prantl s tím, že numerické modely pocházejí z Německa, Kanady a USA.

Zajímavé je podle něj sledovat, jak se jednotlivé modely odlišují v předpovědích.

„Člověk si může porovnat třeba německý a kanadský model a vidí, jak se liší v předpovědi hurikánu. Nebo pro počasí v ČR může jeden model na víkend předvídat srážky a druhý jen zataženo,“ říká Prantl.

Pro první tři dny bývají mezi jednotlivými modely minimální odchylky, rozdíly začínají být patrné později.

Na webových stránkách je možné kromě přepínání mezi jednotlivými modely ICON (Německo), GEM (Kanada) a GFS (USA) také zvolit, na co se má předpověď zaměřit.

Kromě klasické ikonkové a běžných kategorií, jakými je třeba oblačnost, tlak vzduchu či rychlost větru, je možné sledovat i detailnější parametry. Konkrétně třeba CAPE - energii, která se může potenciálně nad daným místem uvolnit a působit tvorbu oblačnosti, později i bouřek.

„Na stránkách máme vše vysvětlené a člověk se dostane i k informacím, s nimiž dříve pracovali výhradně meteorologové,“ říká David Prantl.