"Představitelé města se mi svěřili, že ve Stříbře je problém s tím, že když zemře člověk a nemá nikoho, kdo by mu vypravil pohřeb, ze zákona mu pohřeb vypraví město. Ve Stříbře se takhle nashromáždily ostatky 118 lidí," popisuje Jiří Nenutil, který vědeckou skupinu vede.
Kromě něj se na výzkumu podílí také Michal Rak a Lukáš Funk, doktorandi docenta Vařeky na oboru archeologie 20. století. Podle Nenutila dochází ve Stříbře také k tomu, že se hromadí ostatky ze zrušených českých a německých hrobů. Když se totiž přestane za hrobové místo platit, zhruba po třiceti letech místo propadá a postupuje se dalším.
"Někteří tam nechtějí mít toho původně pohřbeného člověka, nechávají ho tedy také exhumovat," uvedl Nenutil.
Právě z těchto důvodu by na stříbrském hřbitově měl vzniknout takzvaný městský hrob, což by bylo místo pro ostatky lidí, kterým hrob buď byl zrušen, nebo jej nikdy neměli. Městský hrob by měl vzniknout v severozápadní části hřbitova u obřadní síně jako důstojné místo odpočinku všech těchto lidí a potenciálně i dalších exhumovaných.
"A třeba také těch, které najdeme my v rámci našeho výzkumu. Jsme povinni je uložit," konstatuje Jiří Nenutil. Výzkum zaměřený na exhumaci obětí druhé světové války se na stříbrském hřbitově uskuteční v srpnu, do konce září pak vědci slíbili předložit výsledky a návrh na podobu nového městského hrobu.
Vědecký projekt mapuje také trasy a události evakuačních transportů nacistických koncentračních táborů přes území Tachovska s použitím současných vědeckých postupů.
