Santovi známí v něm viděli vnímavého a skromného člověka. "Dřív občas vystupoval drsně, ale možná to souviselo s jakousi sentimentální vzpomínkou na válku. Miloval legendárního generála Pattona a ten se choval drsně. John Del Santo však byl zároveň mimořádně citlivý," říká Jiří Lavička, u kterého veterán při svých pobytech v Plzni bydlel.
Šéf Military Car Clubu Plzeň Rudolf Bayer si vzpomíná, jak se Johnu Del Santovi líbilo jezdit s tradiční kolonou vojenských aut. "Moc jsem si ho vážil. Rád s námi jezdil v jeepu nebo zašel na pivo. Byl to správnej chlap," prohlásil Bayer.
John Del Santo se narodil 28. září 1924 a měl pět dětí. Za války sloužil s 9. pěší divizí v Tunisku, jako příslušník 101. výsadkové divize seskočil v Normandii.
Po zranění po výbuchu dělostřeleckého šrapnelu byl nasazen při obraně Bastogne v Ardenách, kde dostal Stříbrnou hvězdu a byl povýšen na poručíka. Poté byl přidělen k 97. pěší divizi, dělostřeleckému praporu, se kterým prošel z Le Havre přes Cáchy až na československé hranice.
Zúčastnil se osvobozování Chebu a přes Rozvadov, Pořejov, Nové Domky a Bor u Tachova se dostal až do Města Touškova.
Ve druhé světové válce byl vyznamenán i Bronzovou hvězdou a Purpurovým srdcem. Po skončení konfliktu byl převelen zpět k 101. výsadkové divizi, se kterou bojoval v Koreji.
Za vietnamské války působil jako instruktor výsadkářů. V roce 1978 odešel do výslužby v hodnosti plukovníka.
