"Letošní sezona začíná už v sobotu 31. března, tedy týden před Velikonocemi," zve David Růžička z plzeňského památkového ústavu.
Necelý měsíc před otevřením jsou v klášterní knihovně už nastěhované obě rozměrné barokní skříně. "Vrátily se sem po více než sto letech. Doplní tři podobné skříně, které se v knihovním sále nacházely již předtím," říká kastelán Pavel Duchoň.
Vzhled obou barokních knihoven zásadně změnil bílý nátěr z 19. století, který byl navíc po více než sto letech silně znečištěný. Část výzdoby byla odštípaná a někde zcela chybělo kování. Chyběly odštípnuté části výzdoby, jinde třeba vypadlo nebo zcela chybělo kování. Skříně proto roky čekaly v klášterním depozitáři na obnovu.
"Peníze potřebné na jejich restaurování se nám podařilo získat z větší části až díky francouzským a německým filmařům, kteří v areálu kláštera natáčeli film Henry IV.," prozradil Duchoň. Záchranné práce na nich trvaly téměř dva roky.
Na výšku skříně měří úctihodné čtyři metry, na šířku dva. Kolik každá z nich váží kastelán jen odhaduje. "Možná dva až čtyři metráky. Ale ani jsme to před stěhováním nezjišťovali. Každou z nich táhla čtveřice silných chlapů a daly nám pořádně zabrat," popisuje plaský kastelán. Žádný větší a těžší nábytek už v plaském klášteře zřejmě není.
Náročná byla i samotná obnova skříní. "Rozměrné knihovny už jsem restauroval třeba pro zámek v Bečově, ale tak velké knihovní skříně, jako jsou v plaském klášteře, ty ještě nikdy. Vždyť do každé z nich se vejde přes 500 objemných svazků," říká známý plzeňský restaurátor Vladimír Hrubý.
Během téměř dvouletého restaurování musel mimo jiné odstranit starý nátěr bez použití chemikálií. Pracoval proto i se skalpelem, aby se dostal do vnitřku komplikovaných řezeb. Dokončovací práce musel kvůli rozměrům skříní provést přímo v konventu.
