Samotná stavba kostela pochází z počátku 14. století a její pozůstatky tedy patří k nejstarším stavbám ve městě.
Nová galerieZačne se stavět U Zvonu příští rok a první návštěvníky uvítá v roce 2014. Z téměř 90 soutěžních projektů byl vybrán návrh od architektů Tomáše Pilaře a Ladislava Kuby, který zřetelně navazuje na jejich předchozí známou studii "Černé kostky", budovy Moravskoslezské knihovny v Ostravě, která vzbuzuje u veřejnosti stejně emocí jako plzeňská galerie, umístěná do historického centra města. |
"Navrhli jsme, že část zbytků kostela, která se uchovala přímo pod budoucí galerií, se zapojí do nové stavby. Jinak to ani nejde, protože zabírá část půdorysné plochy," říká architekt Tomáš Pilař, který se svým kolegou Ladislavem Kubou navrhl velice odvážný projekt nové Západočeské galerie U Zvonu, vzbuzující u mnoha Plzeňanů vášnivé reakce.
První a jedinečný exponát galerie ale veřejnost nejspíš neuvidí zblízka, aby ho nepoškodila. Shodli se na tom architekti, památkaři i archeologové.
"Stále se diskutuje o možném otevření těch objevených prostor veřejnosti. Bohužel tato cesta často vede spíš k postupné degradaci a zničení archeologických objevů. Ty jsou po staletí v nějakém prostředí a pak se najednou otevřou všem nepříznivým vlivům. Prakticky všichni se přiklonili k tomu, že touto cestou se nebude postupovat," doplňuje architekt Pilař.
Dostat zbytky kostela pod sklo by stálo miliony
Zabezpečení kostela tak, aby nedošlo k jeho poškození, je absolutní prioritou i pro archeology. "Výstavbou té budovy se změní mikroklima, které na kostel působilo 700 let,“ varuje archeolog Jiří Orna ze Západočeského muzea. Podle jeho názoru by cenné vykopávky mohly být zpřístupněny veřejnosti, ale jen za určitých podmínek.
"V různých evropských zemích se běžně prezentují kusy staré odkryté architektury. Myslím si, že pro návštěvníka budoucí galerie by bylo poutavé vidět historický vývoj, který na tom pozemku proběhl. Vždy je dobré, když nová stavba odkazuje na zástavbu, která tam byla před tím," domnívá se Orna.
Novou návštěvnickou trasu si představuje tak, že by vykopávky byly ukryty pod speciálním sklem, uvnitř by se zachovalo mikroklima se stálou teplotou jen několik stupňů nad nulou. Historičtí nadšenci by mohli zbytky starého plzeňského kostela pozorovat z povzdálí.
Zajištění pozůstatků kostela je technickým oříškem a finančně velmi náročnou operací. Dojde k jakémusi podřezání středověké stavby tak, aby se stala součástí izolované vany, která bude chránit novou galerii před spodní vodou. Je tudíž nutné propojit izolační vanu a tím protnout ve dvou místech zdivo kostela, čímž dojde k největšímu zásahu do památky.
Kostel naštěstí zabírá jen zlomek budoucích základů galerie, jeho zbytek se nachází přímo pod tramvajovými kolejemi ve směru do Pražské ulice. Náročné budování základů galerie se proto kostela až tolik nedotkne a z větší části by měl zůstat zachován v podzemí. To ovšem nelze tvrdit o hřbitově. Ten leží v samotném středu budoucí galerie a bude muset být celý vytěžen.
