Záchranné stanice přijímají poměrně často želvy nádherné, papoušky, dokonce i leguány nebo opice, ale želva vroubená - latinsky Testudo marginata, je vzácností. Ta, která našla azyl v Rokycanech, je ve velmi dobrém stavu.
"Na svobodě zřejmě není příliš dlouho a nejspíš unikla z venkovního výběhu nebo při nepozornosti v rámci venčení. Žádáme majitele, aby se o ni co nejdříve přihlásil na telefonu 603 239 922. Po prokázání, že je želva skutečně jeho, mu bude vrácena," řekl předseda Českého svazu ochránců přírody v Rokycanech Pavel Moulis.
Želva vroubená je největší volně žijící želvou v Evropě. Je to endemický druh, který obývá Řecko od Olympu na jih, včetně celého Peloponésu.
Želvy vroubené si v přírodě hloubí až tři metry hluboké nory
Přirozeným prostředím těchto želv jsou původní porosty makchií, což jsou stálezelené středomořské keře. "Tyto krásné želvy se vyskytují od pobřeží až vysoko do hor, nezřídka do 2 000 metrů nad mořem, všude tam, kde jsou zachovány původní porosty," vysvětlil Moulis.
Dospělí jedinci mají prodloužené zadní štíty krunýře, jejichž délka může dosáhnout až 40 cm. Zbarvení je jednotvárné, přičemž někteří jedinci jsou zcela černí.
"V době páření samci bojují o samice. Jsou v tomto období velmi energičtí a vytrvalí. Samice kladou 3 až 11 vajec. Za 7 až 9 týdnů se líhnou mladí jedinci velcí do 4 centimetrů. Tyto želvy jsou aktivní během dne, hlavně v jarním období jsou velice nepřehlédnutelným objektem v přírodě. V horkých letních obdobích si dokážou hloubit nory hluboké až tři metry," popsal Moulis s tím, že tyto želvy se živí dužnatými listy, plody a květy.
