Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolaps v sociálních služeb zkouší v Plzni zvrátit vyššími platy

  9:05aktualizováno  9:05
Zvýšením platů zaměstnanců se plzeňská radnice pokouší zabránit kolapsu městských sociálních zařízení. Ta mají zoufalý nedostatek pracovníků především pro přímou péči o klienty. Chybí ale i lidé v dalších profesích.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Lukáš ProcházkaMAFRA

Vedení radnice dává Městskému ústavu sociálních služeb (MÚSS) víc peněz, aby své lidi lépe platil a měl šanci zastavit jejich odliv.

Náměstkyně primátora pro sociální problematiku Eva Herinková z ČSSD řekla, že měsíční příjmy zaměstnanců MÚSS vyrostou o pět set až dva tisíce korun.

„Reagujeme na kritickou situaci. Městský ústav sociálních služeb se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků v oblasti přímé péče. Chybí nám tam asi třicet lidí,“ řekla Herinková.

Upozornila, že městskou organizaci opouštějí například i údržbáři nebo kuchaři. Zvýšení platů se tedy podle náměstkyně bude týkat všech zaměstnanců MÚSS, téměř tedy tří stovek.

Primátor Martin Zrzavecký z ČSSD řekl, že platy pečovatelek a pečovatelů jsou velmi nízké. „Dělají za dvanáct až patnáct tisíc. Soukromé firmy jim nabízejí kolem dvaceti tisíc a další bonusy k tomu,“ sdělil.

Primátor připustil, že nynější zvýšení platů v městské organizaci problém nevyřeší a bude nutné další přidání. Navýšení platů v MÚSS mají zaměstnanci poznat už ve výplatě za duben.

Ředitel MÚSS Vladimír Chuchler tvrdí, že personální situace v jeho instituci je kritická. Upozorňuje, že stávající zaměstnanci jsou dlouhodobě přetěžováni a vykazují příznaky takzvaného vyhoření. Nově příchozí zaměstnanci podle Chuchlera po několika dnech i týdnech z organizace odcházejí.

MÚSS má zhruba 450 klientů ve svých lůžkových zařízeních a o dalších 1100 klientů se stará v domácím prostředí. V organizaci pracuje na 240 pečovatelek a zdravotních sester. „Okamžitě můžeme zaměstnat desítky lidí,“ řekl ředitel Chuchler.

Uchazečům o práci se snaží v ústavu vyjít vstříc i s prací na zkrácený úvazek, zaplatí jim také například očkování proti žloutence a jsou schopni zajistit služební byt.

Uplatnění naleznou i maminky na mateřské dovolené, důchodci, studenti a dlouhodobě nezaměstnaní. V sociálních službách mohou pracovat i lidé se základním vzděláním, ale musí mít k výkonu povolání Osvědčení pracovníka v sociálních službách. Ústav jim umožní osvědčení získat.

S nedostatkem zaměstnanců se potýkají také nemocnice

Problém nedostatku lidí se netýká jenom sociálních zařízení v Plzni, ale dalších stejně zaměřených organizací v regionu. Náměstek hejtmana pro sociální oblast Zdeněk Honz uvedl, že pracovníci chybí například i v domově v Mirošově na Rokycansku.

„Problém je také v Kurojedech na Tachovsku, kde lidé míří do nových výrobních provozů nebo logistických center. Potíže jsou i ve Kdyni, kde může hrát roli blízkost hranic s Německem,“ řekl Honz.

I náměstek hejtmana mluvil o tom, že v zařízeních, kde chybí lidé, mají stávající zaměstnanci pocit, že jsou přetěžováni. Zdeněk Honz připustil, že v sociálních zařízeních spadajících pod Plzeňský kraj bude zapotřebí podobně jako v Plzni zvýšit zaměstnancům mzdy.

Dlouhodobě se s nedostatkem zaměstnanců potýkají všechny nemocnice v Plzeňském kraji. Někde už v důsledku toho dochází k omezování zdravotní péče. Například Rokycanská nemocnice před několika dny oznámila, že v červnu uzavře své gynekologicko-porodnické oddělení.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.