Petr Hrbáček v letech 2009 až 2010 vykázal jako vyřízené více než tři desítky přestupků, aniž se jimi zabýval. Pracoval tehdy jako referent na oddělení správních přestupků magistrátu a zahlazoval dopravní přestupky.
Provinilí řidiči tak nebyli potrestáni, postihu unikli ti, kteří překročili rychlost, byli pod vlivem alkoholu, za volantem seděli v době zákazu řízení a podobně. Hrbáček postupoval tak, že v počítači deaktivoval daný spis, tedy vyřadil ho z evidence jako vyřízený.
Za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, i když vědomé, dostal loni v prosinci čtyřměsíční podmínku s odkladem na dva roky. Protože se ale ve věci odvolal jen on, a ne státní zástupce, nemohl v pondělí odvolací senát Krajského soudu v Plzni rozhodnout v neprospěch Hrbáčka, tedy změnit kvalifikaci, zpřísnit trest.
"Trest je směšný, nepřiměřeně mírný," uvedl předseda odvolacího senátu Pravoslav Polák.
Vyšetřování neprokázalo, že by mazal přestupky za peníze
Podle něj mělo být jednání posouzeno jako pokračující a úmyslný trestný čin, protože například u tří úkonů Hrbáček i zfalšoval blokové pokuty. "Neváhal při vyřizování spisů uplatňovat i podvodné jednání a to nepřipouští nic jiného než úmysl," řekl Polák.
Soudu však kvůli absenci odvolání státního zástupce nezbylo než zamítnout Hrbáčkovo odvolání a ponechat tak rozsudek okresního soudu.
Sám Hrbáček už dříve popíral, že by spisy deaktivoval. Uvedl, že neví, kdo to udělal. Soudu řekl, že měl v kalendáři na pracovním stole napsané přístupové heslo do počítače, obhajoba tak argumentovala tím, že mohl deaktivaci se znalostí jeho hesla provést kdokoliv a z jakéhokoli počítače.
Vyšetřování neprokázalo, že by přestupky mazal za peníze. U soudu zaznělo, že ho práce nebavila, bylo jí hodně, takže si úředníci nosili spisy i domů, pracovní přetížení ovlivňovalo i Hrbáčkův soukromý život.
Většina z 35 problémových spisů byla deaktivována ke konci roku, tedy v době, kdy se hodnotila výkonnost úředníků.
