Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Na západ Čech přijdou první uprchlíci, charita shání ubytování i překlad

  • 129
Do Plzeňského kraje a Karlovarského kraje by mělo přijít asi padesát rodin cizinců, kteří v Česku nebo v jiné zemi EU získali mezinárodní ochranu v podobě azylu. Diecézní charita Plzeň už se na jejich vstup připravuje například sháněním ubytování či tlumočníků.

„Česko uvažuje integraci asi dvou tisíc lidí, kterým byl azyl udělen, část přijde do Plzeňského kraje a Karlovarského kraje,“ sdělil ředitel Diecézní charity Plzeň Jiří Lodr. Právě charita má totiž integraci cizinců na starost.

Příchozích ale může být i méně, než zmíněných padesát, bude totiž také záležet na zájmu cizinců.

Podle Jiřího Lodra se zatím nedá říci, kdy první cizinci přijdou, ale není vyloučené, že by to mohlo být do měsíce či dvou. Lodr také podotkl, že se zatím neví, z jakých zemí tito lidé přijdou.

Dá se ale předpokládat, že to budou běženci, kteří z Blízkého východu prchají do Evropy.

První rodinu už podle Lodra charita Plzeň, pod níž spadá i Karlovarský kraj, integrovala. „Jedná se o rodinu z Ruska, která směřuje do Karlových Varů,“ dodal Lodr.

Charita má podle něj od firem, lidí a dalších subjektů nabídky na ubytování asi patnácti cizinců. Kde by mohli bydlet, ale zatím Lodr nesdělil.

Lidé nabízejí oblečení i tlumočnické služby

„O tom, kde cizinci budou, budeme mlčet, protože potřebujeme mít klid na integraci a zatím společnost není naladěna dobrým směrem, abychom šli do podrobností,“ uvedl Lodr.

Samozřejmostí podle něj je, že o jejich umístění budou vědět lidé z okolí, ale s těmi se podle Lodra musí před integrací mluvit. „Když nebudou chtít tyto lidi mezi sebe přijmout, pak nemůže být integrace úspěšná,“ sdělil ředitel charity.

Podle Petry Karpíškové, která je v Diecézní charitě Plzeň součástí integračního týmu, vznikla loni na podzim databáze, v níž mohou lidé nabízet pomoc pro cizince.

„Kromě ubytování jsme získali nabídky na pomoc s vybavením domácnosti, na dodávky ošacení, byly tam i nabídky tlumočení. Například šest nebo sedm lidí se nabídlo, že by nám dobrovolně pomohli tlumočit například z arabštiny, kde je nedostatečný počet tlumočníků,“ uvedla Karpíšková.

Podle ní se hlásili bez nároku na odměnu i tlumočníci z angličtiny, což je také potřeba, protože cizinci dost často ovládají angličtinu a potřebují pak tlumočníka při domlouvání na úřadech například na úřadu práce při shánění zaměstnání.