Z 9,3 milionů korun zaplatí 85 procent Unie, pět procent stát a deset procent majitelé. "Jsou to nemalé peníze, ale jsme vděční, že se té hrozby konečně zbavíme. Nechtěli jsme ji dávat dalším generacím," řekl Václav Rychtařík.
V části dvora a budovy, kde za minulého režimu býval sklad pesticidů, odstraní jedy specializovaná firma. Musí je dostat ze země i z podlah a omítek, kde se dodnes stopy nebezpečných prvků zachovaly.
Ke skutečnosti, že na dekontaminaci tak výrazným způsobem přispěje Unie, Rychtaříkovým pomohlo ekologické sdružení Arnika.
Rychtaříkovi se na aktivisty obrátili v roce 2003 po marném boji s úřady a nástupnickou organizací státního podniku, který sklad a přípravnu pesticidů v objektu provozoval. Arnika nechala zpracovat několik odborných analýz dokazujících výskyt jedovatých látek přesahující hygienické limity v areálu i v jeho okolí.
"Bez Arniky by se nám vyčištění skladu asi nepodařilo nikdy dosáhnout. Trvalo to sice déle, než jsem si myslel, ale nakonec se to povedlo," řekl Rychtařík.
Suť spálí ve spalovně, ropné látky v zemi zničí bakterie
Při dvouleté dekontaminaci se nejdřív vytěží do deseticentimetrové hloubky podlaha v zamořeném objektu a pět centimetrů silné omítky obsahující pesticidy. Materiálu bude kolem 100 tun a firma ho nechá zlikvidovat ve spalovně v Ostravě.
"Dalších zhruba 300 až 350 tun zeminy zasažené ropnými produkty firma odtěží ze dvora a zlikviduje, do zbytku nasadí bakterie, které během roku metabolickými procesy rozloží ropné látky," říká Zora Kasíková z Arniky.
NEBEZPEČNÉ PESTICIDYV objektu v Lubech začal bývalý státní Agrochemický podnik skladovat a připravovat pesticidy před zhruba 40 lety. O zamoření restituovaného majetku se manželé Rychtaříkovi dozvěděli, až když ho chtěli pronajmout. V omítkách, půdě či v podpovrchových vodách v okolí skladu prokázaly testy již delší dobu zakázané pesticidy DDT a lindan a od roku 2005 zakázaný atrazin. Pesticidy se používaly například k moření semen na ochranu před půdním hmyzem nebo k ošetřování obilí. Chemikálie mají nepříznivý vliv na zdraví lidí, mohou způsobit poškození nervové soustavy, narušení hormonálního systému, poškozovat játra, ledviny a štítnou žlázu, při dlouhodobém působení mohou zapříčinit rakovinu či poškodit reprodukční systém. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika upozorňuje, že v České republice existuje nebezpečných míst, jako je to v Lubech, celá řada. Pravděpodobně v každém z okresů přinejmenším jedno a většina jich na dekontaminaci teprve čeká. |