Vyučený řezník se o svou budoucnost rozhodně obávat nemusí. Kromě tuzemských nabídek si může vybírat i z řady zahraničních. Obrovský zájem je o tuto profesi v Bavorsku, ale třeba i v Norsku, kde si může absolvent přijít až na čtyři tisíce eur měsíčně. Obor řezník-uzenář přitom patří stabilně mezi ty nejméně poptávané.
Z devátých tříd v Plzeňském kraji vychází letos víc než čtyři tisíce žáků, přihlášky na střední školy podávali do začátku března. „Letos máme třiadvacet přihlášek na obor řezník-uzenář, počítáme s tím, že polovina by k nám mohla nastoupit,“ pochválil letošní „silnější“ rok ředitel plzeňské Hotelové školy Miroslav Široký.
Připomněl, že byly i roky, kdy nastoupili do tohoto oboru tři zájemci. Loni už byla přece jen situace o něco lepší, do prvního ročníku se zapsalo asi sedm uchazečů.
Na zedníka se nehlásí ani jediný uchazeč
Široký si všímá, že tento obor u mladých není příliš atraktivní. A to pravděpodobně i vinou jeho vysoké náročnosti. Nicméně postupně ubývá i zájemců o obor pekař. Loni jich z 19 přihlášených nastoupilo 12, letos očekává Široký obdobný počet. Oba obory se vyučují ještě v Klatovech, v sousedním Karlovarském kraji už vůbec.
Podle vedoucí odboru školství krajského úřadu Jaroslavy Havlíčkové by bylo třeba také více zájemců o obory krejčí, prodavač, ale především chemik-plastikář.
Ten nově nabízí Střední škola živnostenská v Plané, zatím se jej ale nepodařilo otevřít. „Loni jsme měli tři zájemce, letos ani jednoho,“ povzdechl si ředitel školy Josef Mára. Připomněl, že v plastikářském průmyslu v kraji pracuje na 4,5 tisíce zaměstnanců. „Zaměstnavatelé potřebují nové lidi,“ řekl Mára a doplnil, že firmy se snaží učně do „svých“ oborů nalákat všemi možnými prostředky.
Například skladníci si mohou přivydělat na praxi v prvním ročníku dva tisíce korun, ve třetím ročníku i víc než třikrát tolik. „A plastikáři by mohli mít odměnu ještě vyšší,“ tvrdí Mára.
Zmíněných skladníků by se podle něj v září mohlo nabrat na jeho škole akorát tak na jednu třídu, což mu přijde s ohledem na poptávku z praxe nedostatečné. Ještě horší je však situace na dalších oborech. Na zedníka se nepřihlásil jediný uchazeč, na malíře osm.
Většina dětí se dostane na obor s maturitou
Hlavním problémem je podle Máry příliš velké množství míst v maturitních oborech. Základní školy opustí lehce přes čtyři tisíce žáků, střední školy zřizované krajem mají na 6,5 tisíce míst, z toho přibližně polovinu v maturitních oborech.
Plzeňský kraj podporuje již několik let žáky skupin oborů Strojírenství, Elektrotechnika a Stavebnictví, od září nově přidá i skupinu oborů Zemědělství. Učni obdrží na začátku studia kufříky s ručním nářadím, mohou také dostávat příspěvek na ubytování.
Mezi deváťáky vede z tříletých oborů obráběč kovů, strojní mechanik, zvýšil se také zájem o obor cukrář. „Z maturitních oborů je největší zájem o obory veřejná správa, pedagogické lyceum, elektromechanik,“ vyjmenovala Havlíčková.
Přijímací zkoušky čekají žáky devátých ročníků v polovině dubna. Zájemci o maturitní obory budou muset složit jednotnou zkoušku z českého jazyka a matematiky.
