Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Turistika může být zlatým dolem Plzeňského kraje, jenže schází personál

  9:10aktualizováno  9:10
Plzeňský kraj by mohl podle odborníků profitovat z cestovního ruchu daleko víc než dosud. Velkou překážkou je ale například nedostatek pracovních sil hlavně v příhraničí, odkud lidé odcházejí za vyššími výdělky do Německa.
Rozhledna na šumavském Špičáku.

Rozhledna na šumavském Špičáku. | foto: Martin Polívka, MAFRA

„Plzeňský kraj nedokáže dobře využít potenciál cestovního ruchu,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, který pro mediální skupinu MAFRA zpracovával podrobnou analýzu regionu.

Pracovníky vhodné pro cestovní ruch odčerpává průmysl. Nezaměstnanost v kraji je hlavně díky tomu rekordně nízká - 2,6 procenta.

„Plzeňský kraj je velice silně průmyslový, tato oblast vytváří 40 procent hrubé přidané hodnoty regionu. Kdybychom kraj srovnali s průměrným evropským krajem, řadil by se mezi nejprůmyslovější a jeden z nejprůmyslovějších v Německu,“ popsal Sobíšek.

Význam průmyslu v Plzeňském kraji stoupl zejména v posledních patnácti letech. „A to podstatně rychleji než ve zbytku země,“ poznamenal Sobíšek.

Podle něj se v kraji musí podpořit rozvoj cestovního ruchu v místech, kde nejsou montovny, tedy v oblasti Českého lesa, Šumavy a možná nově i v oblasti Brd a okolí.

Sobíšek upozorňuje, že není řešením přemlouvat lidi v montovnách, aby šli pracovat do cestovního ruchu. Spíše je třeba přilákat lidi z jiných částí tuzemska i ze zahraničí, kteří by se usadili například v Českém lese a poskytovali tam chybějící služby.

„Dala by se využít i menší sídla, která v chráněných krajinných oblastech existují a přebudovat je na penziony. K tomu by se měly přidat další služby, které by přilákaly turistiku. To je ale věcí zejména soukromého sektoru,“ popsal Sobíšek.

Vedoucí oddělení cestovního ruchu Plzeňského kraje Ilona Šnebergerová uvedla, že jsou obce, kde cestovní ruch kvete. Za příklad dala Rybník na Domažlicku, kde vznikl penzion i kempy.

„Problémem pohraničí je fakt, že do oblasti cestovního ruchu je tam obtížné sehnat zaměstnance. Teď se například velmi dlouho shání pracovník pro informační centrum v Železné Rudě. Tamní ženy jdou raději do Německa mýt nádobí, protože si vydělají víc,“ popsala Šnebergerová.

„Cestovní ruch, to jsou služby, sehnat kuchaře nebo číšníka, to je celorepublikový problém,“ dodala.

Podle ní není problémem nedostatek akcí pro veřejnost, ale zajištění služeb, jako ubytování a stravování. „Například na hradech a zámcích se stále něco děje a o víkendu člověk neví, kam dříve jet,“ poznamenala Šnebergerová.

Na ekonomiku se napojují i turistické projekty

A jak se bude podle Sobíška ekonomika kraje vyvíjet v horizontu pěti let? „Těžištěm bude nadále průmysl, a to především strojírenský. Průmysl je ale také cyklickým odvětvím, což znamená pro tento kraj riziko větších výkyvů, pokud by nastala nějaká krize. Proto je podle něj důležité rozvíjet i další obory.

„Mezi ně by měl patřit právě turistický průmysl, jehož potenciál nepochybně existuje,“ dodal.

Připomněl i to, že v budoucnu se bude ekonomika kraje integrovat stále více s ekonomikou v Bavorsku. Na tu se podle Šnebergerové napojují i nové turistické projekty. Příkladem je dálková pěší turistická trasa Zlatá stezka.

„Ta už existuje na německé straně, kde je známá, certifikovaná a byla uznaná jako druhá nejlepší v Německu,“ řekla Šnebergerová.

V září by měla být stezka hotová i na české straně. Vést by měla - jako v Německu - při hranici a měla by pokračovat až do Jihočeského kraje. Výhodou budou propojky na německou část. „Tím vznikne největší pěší turistická síť ve střední Evropě,“ podotkla Šnebergerová.





Hlavní zprávy

Grafton Recruitment Praha
Technolog vstřikovny plastů

Grafton Recruitment Praha
Plzeňský kraj
nabízený plat: 45 000 - 50 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.