Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podzemí u Plzně zpevní betonové stěny, zajistí stabilitu při ražbě tunelu

  20:30aktualizováno  20:30
Část pole u Zábělé na okraji Plzně se změnila ve staveniště. Jeřáb a další stroje totiž v podzemí budují betonové stěny. Ty zajistí stabilitu zeminy, až se na toto místo dostane štít, který razí severní tubus nejdelšího železničního tunelu v zemi.

Stavební firmy zpevňují území, kterým vede ražba budoucího železničního tunelu z Kyšic do Plzně. V těchto místech vznikly po ražbě prvního tubusu propadliny zapříčiněné podzemní vodou. (6. února 2017) | foto: Martin Polívka, MAFRA

Razicí štít se v hloubce kolem patnácti metrů dostane k silnici Plzeň - Chrást do dvou měsíců. Hlavní stavbyvedoucí železničního koridoru Plzeň - Rokycany Tomáš Kohout řekl, že stavbaři v současné době budují u Zábělé podzemní stěny.

„Jednoduše řečeno, je to pro bezpečnou výměnu řezných nástrojů v razicí hlavě štítu, až se sem dostane. Minimalizujeme tím riziko,“ vysvětlil Kohout. Podzemní betonové stěny budou zajišťovat stabilitu ze stran i shora nad razicím štítem.

Stavbaři na poli u Zábělé

Právě poblíž Zábělé se totiž při ražbě prvního jižního tunelového tubusu stalo, že silné přítoky spodních vod vytvořily mezi zeminou na povrchu pole a již hotovým tubusem v podzemí kavernu, která se propadla pod traktorem (psali jsme zde).

I když průzkumy před ražbou prvního z tubusů ukazovaly, že podzemí je bezpečné, dodatečné později napověděly, že je vše trochu jinak kvůli podzemním vodám i geologickému složení hornin.

„Řešilo se několik možných způsobů, jak místo zajistit. Betonové stěny vyšly jako jistota, i finančně. Betonujeme je teď, aby v době, kdy se k nim dostane štít, byly už náležitě vytvrdlé,“ vysvětlil Tomáš Kohout.

U injektáží nebo například zmrazování horniny není podle odborníků jasné, kolik by taková operace stála, a ne vždy je zaručena stoprocentní úspěšnost.

Na jižní tubus 4 150 metrů dlouhého železničního tunelu potřebovali stavbaři 16 měsíců. Razit ho začali v Kyšicích v únoru 2015, pod vrchem Chlum na plzeňské straně prorazila hlava s téměř desetimetrovým průměrem poslední metry loni v červnu.

Pak technici stroj rozebrali a přestěhovali zpátky do Kyšic. V září se štít roztočil znovu, tentokrát razí severní tubus tunelu (psali jsme zde). V těchto dnech je vyraženo přes 1,5 kilometru.

„Využili jsme zkušeností z ražby prvního tubusu. Například jsme už dopředu navrtali ostění kyšického portálu, aby klesla podzemní voda,“ popsal Tomáš Kohout.

Severní tubus nejdelšího železničního tunelu v České republice by měl štít prorazit ještě letos. Pokud nenastanou komplikace, první vlak tunelem projede v závěru příštího roku.

Podívejte se dovnitř razicího stroje (10. února 2016)

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel, básník a výtvarník Josef Hrubý.
Zemřel Josef Hrubý, umělec mnoha talentů a bývalý šéf krajské knihovny

Spisovatel, básník a výtvarník Josef Hrubý zemřel ve věku 85 let. Ve středu podlehl vážné nemoci. Hrubý se stal jedním z plzeňských umělců, jehož tvorba...  celý článek

Sundavání a transport 69tunového kusu železničního mostu v ulicích U Prazdroje...
Největší jeřáb v Česku odstranil část železničního mostu v Plzni

Část železničního mostu v Plzni u obchodního domu Hornbach odstraňovali v pátek a o víkendu stavebníci. Největším problémem bylo přesouvání čtyř mostních...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Malý motokrosař narazil do auta s vozíkem, policie stíhá řidiče

Šestiletý chlapec se na začátku června zranil při pádu na motokrosovém tréninku ve Stříbře na Tachovsku. Při jízdě po trati mu zkřížilo cestu osobní auto s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.