Pětadvacetiletá žena, kterou loni poslal soud do vazby, je obviněná z týrání svěřené osoby a z těžkého ublížení na zdraví. Pokud státní zástupce akceptuje návrh policie a vypracuje obžalobu v souladu s obviněním, bude ženě u soudu hrozit až šestnáctileté vězení.
„Pěstounka je podezřelá, že opakovaně v dosud neupřesněném počtu případů napadala dítě,“ uvedla krajská policejní mluvčí Martina Korandová.
Žena se starala o dvě děti, starší děvčátko zemřelo v nemocnici
Po posledním útoku z loňského října dvouletá holčička utrpěla zranění hlavy a obličeje, na které po několika dnech v nemocnici zemřela.
Vyšetřovatelé se případem intenzivně zabývali, nechali si vypracovat několik posudků, například z psychiatrie či klinické psychologie. Specialisté na kriminalistické techniky a expertizy vypracovali posudek z genetiky.
Manželský pár měl svěřeny do pěstounské péče dvě nezletilé děti - dvouleté a šestiměsíční. Žena je měla v příbuzenské péči, je totiž jejich tetou.
Pěstouni procházejí psychotesty, příbuzní ale ne
Případ rozpoutal velkou diskuzi o pravidlech svěřování dětí do pěstounské péče. Zásadní problém je v tom, že „cizí“ lidé, kteří se pro pěstounství rozhodli sami, musejí projít důkladnými psychotesty a školeními. Pěstouni, kteří dostanou do péče své příbuzné, ale nic takového nepodstupují.
Když soudci rozhodují o pěstounské péči, jako první na řadě bývají příbuzní, tetičky, strýčkové nebo babičky a dědečkové. Je to kvůli tomu, aby děti zůstaly mezi lidmi, které znají. Když tenhle model nevyjde, přicházejí na řadu nepříbuzní pěstouni.
„Tento případ příbuzenské pěstounky z Rokycan nás utvrzuje v tom, že se musíme snažit o ucelení a nastavení stejných podmínek pro všechny typy pěstounské péče,“ řekl již dříve prezident Asociace náhradních rodin Vladimír Patera.
Pavel Šmýd ze Sdružení pěstounských rodin uvedl, že o dvě třetiny dětí, které jsou v České republice v pěstounské péči, se starají právě příbuzní. To je přes devět tisíc dětí.
„Příbuzenská pěstounská péče v řadě případů funguje poměrně bolestně. V žádném případě nechci říkat, že by se měla zrušit. Ale o děti se starají lidé, kteří nejsou pravými pěstouny, ale mnohdy to jsou babičky nebo tety, které byly okolnostmi do této role vhozeny, samy si tuhle roli nevybraly. Je jasné, že když je katastrofa v rodině, někdo z příbuzných nastoupí. Mnohokrát i ten, na koho lidově řečeno to slovo padne. Jsou do všeho vhozeni a my se je pak snažíme dostat do systému pěstounství,“ vysvětlil Pavel Šmýd.
