Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sběratelé touží po Venuších, za ženské akty grafika Sutnara platí miliony

  17:40aktualizováno  17:40
Za celkem více než tři miliony korun se loni vydražily dvě Venuše plzeňského výtvarníka Ladislava Sutnara. I jeho slavné ženské akty tak přispěly k tomu, že aukční domy v Česku prožily rekordní rok.

Ředitelka české pobočky aukčního domu Dorotheum Mária Gálová s jednou ze Sutnarových Venuší. | foto: archiv Dorotheum

„Příkladem úspěšně vydražených položek v roce 2016 jsou dvě Venuše z 60. let 20. století od geniálního typografa, designéra a výtvarníka původem z Plzně Ladislava Sutnara. Autorovy krásky, které v roce 2015 zazářily na výstavě v Galerii města Plzeň, se prodaly za 1,68 milionu a 1,56 milionu korun,“ uvedla ředitelka české pobočky aukčního domu Dorotheum Mária Gálová.

Podotkla, že málokdo věděl, že Sutnar byl také malířem. „K malování se vrátil na sklonku svého života, v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, kdy rozvinul v mnoha podobách motiv Venuše - ženy, do níž vtělil své představy o idolu věčného ženství, svůdného půvabu a erotické přitažlivosti,“ informuje Gálová.

Venuše se na tuzemský trh začaly postupně dostávat díky Sutnarovu synovi, který žije v USA.

Poprvé lidé mohli Venuše vidět v roce 2004

„Za posledních zhruba deset let jsme již v aukcích prodali kolem patnácti velkých a deseti malých formátů Venuší. Ke zvyšujícímu se zájmu ze strany sběratelů určitě napomohly i poměrně bohaté výstavní aktivity,“ konstatuje.

Poprvé měla veřejnost možnost Venuše spatřit v roce 2004 v Jízdárně Pražského hradu. Zatím naposledy byla díla vystavena vloni v Galerii města Plzně.

Velkou zásluhu na autorově popularizaci mají právě i četné aktivity v jeho rodném městě. Především pak založení Fakulty Ladislava Sutnara na Západočeské univerzitě.

Sutnar není jediným malířem spojeným s plzeňským regionem, který se výrazně zapsal do dějin výtvarného umění.

„Těch významných malířů - plzeňských rodáků je více. Patří mezi ně Hugo Boettinger, Jiří Trnka, Milan Knížák, ale třeba bratři Karel a Jaroslav Špillarové či František Sequens,“ uvedl znalec umění Michal Šimek.

Díla těchto autorů se prý na aukcích často objevují a mezi sběrateli je o ně velký zájem.

„Asi nejžádanějšími autory posledních let jsou Václav Brožík a Ladislav Sutnar, jejich nejlepší díla se prodávají za milionové částky. U Sutnara je vidět, jak se jeho jméno postupně vrací do kulturního života jeho rodného města, což ve výsledku vede i ke zvýšenému zájmu o jeho práce nabízené v aukcích,“ podotýká Šimek.

Každý region má, co se umění týče, svá specifika. Platí to samozřejmě i o tom plzeňském.

„Kromě sběratelů, kteří se orientují na autory řekněme celorepublikového významu, se vždy najdou i ti, pro které je ve vztahu k uměleckému dílu důležitá i osobní vazba na region - ať již z hlediska místa vzniku či z hlediska autora. A toto je velmi dobře cítit i v západních Čechách,“ dodává Šimek.

České umění se ze zahraničí vrací do Čech

Ovšem region je v tomto směru spojen i s jedním neslavným fenoménem.

„Smutným specifikem je určitě blízkost německých hranic, která stála tuto oblast mnohé kulturní památky, ať už ty vyvezené legálně, či bohužel ty odvezené nelegálně. Současný trend je takový, že české umění se ze zahraničí opět vrací zpátky do Čech, ale ne vždy je jeho cesta zpět možná či pro sběratele ekonomicky únosná,“ říká Šimek.

Zájem je také o díla ze Šumavy. „Tu objevoval už Julius Mařák a s ním i jeho žáci. A ti samozřejmě patří ke stálicím výstav i aukcí. Ale v současné době je fenomén Šumavy spojen ve výtvarném umění především se jménem Josefa Váchala, jehož monumentální dílo Šumava umírající a romantická patří do zlatého fondu českého výtvarného umění. Na aukcích ale mají místo i Václav Malý či jeho syn Jan, nebo K. J. Sigmund a František Michl,“ vysvětlil Šimek.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.