V Sušici archeologové pracují postupně v etapách už od roku 2011. Od letošního srpna zkoumají kostel Panny Marie a jeho okolí.
„Prováděli jsme tam geofyzikální měření v interiéru i v exteriéru. Na základě výsledků jsme vytipovali místa, která byla vhodná pro archeologický výzkum a tam jsme udělali sondy,“ popsal archeolog Západočeského muzea v Plzni a vedoucí výzkumu v Sušici Martin Čechura.
Sondy provedené v exteriéru podle jeho slov odhalily zdivo z jiného kostela, než který na místě stojí dnes.
Kostel Panny MarieKostel Panny Marie se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1233. Sloužil jako farní kostel ještě před založením středověkého města. Ve 14. století měl být v Sušici založen klášter řádu Augustiniánů, ale s největší pravděpodobností nikdy nebyl dokončen. V průběhu středověku sloužil kostel Panny Marie jako hlavní městský kostel a kolem něj se nacházel hřbitov. |
„Nyní budeme řešit, co to je za kostel, jak je starý. Jestli je to románský kostel, který je v Sušici připomínaný v roce 1233, nebo jestli je to nějaká jiná středověká fáze farního kostela,“ řekl Čechura.
V interiéru kostela měření radarem odhalilo celkem tři dutiny, které vědci prozkoumali mikrokamerou. Podle Čechury to byl teprve první nebo druhý případ, kdy byla mikrokamera použita při archeologickém výzkumu v západních Čechách.
Díky kameře se přišlo na to, že dvě dutiny jsou zasypané a že ve třetí hrobce v boční gotické takzvané Kabátovské kapli je množství lidských kostí, které jsou navrstvené skoro až pod klenbu. Jsou to zejména lebky a dlouhé kosti. Byly sem přemístěny odjinud s největší pravděpodobností proto, aby se uvolnilo místo na přeplněném hřbitově.
Středověký hřbitov totiž musel být vysvěcený a ohraničený, nejčastěji kamennou hradbou. A protože ve městech nebylo místa nazbyt, tak prostor hřbitova byl poměrně omezený.
„To znamená, že plocha hřbitova se poměrně rychle zaplnila. Ty hroby se tam ukládaly ve vrstvách a zároveň se při výkopech nových hrobů narušovaly ty staré. A s těmi kostmi bylo potřeba nějak naložit, jedním ze způsobů tedy bylo to, že se ty kosti vyjímaly a uskladňovaly se na jiných místech. Proto byly vystavěny kostnice. Byly to samostatné stavby a nebo se využívaly různé jiné již existující prostory,“ vysvětlil Čechura.
Podotkl, že tyto nalezené kosterní ostatky nebudou archeologové dále zkoumat a ponechají je na místě. A jak staré mohou být? Podle Čechury lze říci, že kosti mohou pocházet z doby od založení hřbitova až do doby, kdy se tam přestalo pohřbívat. „To znamená zhruba od 13. nebo 14. do 19. století,“ řekl Čechura.
Doplnil, že v Sušici bylo objeveno i množství cenných artefaktů. Například stříbrný vídeňský fenik ze 14. století, dále osmnácticentimetrový bronzový kříž nebo části růženců včetně takzvaných páteříků, tedy skleněných korálků, které se vyráběly v šumavských sklárnách.
Výzkum kostela a okolí je kromě vědeckého poznání přínosem i pro majitele objektu. Ten díky archeologům ví, v jakém stavu jsou dutiny v kostele. Například, že se do nich nestahuje spodní voda.
Mikrokamery si archeologové oblíbili. „Je to metoda rychlá a efektivní a my ji máme rádi, protože není potřeba dělat nějaké zásadní velké zásahy do památky, nemusíme rozkopávat podlahy a podobně,“ uvedl Čechura.
Připomněl, že stejnou techniku vědci použili před několika lety při průzkumu hrobky posledních Rožmberků ve Vyšším Brodě nebo při objevu královské hrobky v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.
