Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šumavská jezera mají svou knihu. Přináší staré báje i nové objevy

  15:39aktualizováno  15:39
Znalec Černého a Čertova jezera Plzeňan Václav Vetýška vydává první ucelenou kniha o těchto šumavských lokalitách. Vychází u příležitosti 100. výročí tamní rezervace, představuje báje a pověstí o jezerech, atraktivní fotografie i zajímavosti či kuriozity.

Editor Petr Mazný a autor Václav Větýška (vpravo) představují novou knihu Oči Šumavy | foto: Daniel Beran, MAFRA

Vetýška má oblast Černého a Čertova jezera nejradši z celé Šumavy. "U obou jezer mi přijdou v každém případě uchvacující vodní hladiny a také jezerní stěna, obzvlášť u toho Černého. Každé jezero působí jinak, Černé je takové tajemnější," zamýšlí se Václav Vetýška nad specifiky lokality.

Pravidelně sem přijíždí vždy na začátku prosince. "Zajímavé je, že Čertovo jezero zamrzá dřív než Černé. Zatímco na Čertově jezeře vidíte už led, Černé má stále klidnou hladinu," popisuje Vetýška a dodává, že na Čertově jezeře je možné pozorovat i zvláštní fyzikální jev, při kterém jezero "zpívá". To je způsobené množstvím vzduchu ukrytého pod ledem, které se odsud pokouší uniknout.

Čertovo jezero.

Čertovo jezero

Šumava, Černé jezero

Turisté u Černého jezera

Kniha Oči Šumavy se věnuje různým aspektům oblasti – představuje například báje a pověstí o jezerech, přináší informace o elektrárně na Černém jezeře i první fotografie vodních ploch. Lidé se tu dozví i o zajímavostech či kuriozitách lokality.

"V lednu a únoru 1884 se z obou jezer dopravoval led do pivovaru v Plzni, kde ten rok nebyl," říká například Vetýška. Do Plzně putovalo celkem tři sta vagonů ledu.

Knihu považuje její autor za přínosnou i z toho důvodu, že na internetu koluje o Černém a Čertově jezeře řada nesrovnalostí. "Lidé by si měli při tvorbě stránek na internetu dávat pozor, ne jen opisovat. Někde jsem například četl, že kal se na dně jezera ukládal statisíce let.

Přitom na stejné stránce o kus dál byla informace, že jezera jsou stará 10 až 12 tisíc let," pozastavuje se osmapadesátiletý Plzeňan, který při sběru informací využíval všech možných dokumentů. Hodně čerpal například z časopisu Šumavan, který vycházel do roku 1941.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda osobního automobilu s traktorem u Meclova. (22. 8. 2017)
Na Domažlicku se srazil traktor s osobním vozem, zranilo se pět lidí

V úterý po půl deváté večer nedal zřejmě traktor u Meclova na Domažlicku přednost autu na hlavní silnici Plzeň-Folmava-Německo. Pět lidí z osobního vozu...  celý článek

(ilustrační snímek)
Střední školy berou uchazeče i v létě, o některé obory ale není zájem

Stovky volných míst zbývají na středních školách v Plzeňském kraji. Řada škol přijímá uchazeče i během letních prázdnin, přesto ale kapacitu nenaplní. O obory...  celý článek

Veduta plaského kláštera z 18. století.
Veduta se ukrývala v Maďarsku a Rakousku. Teď je zpátky doma, v Plasích

V Rakousku byla na prodej vzácná kolorovaná perokresba cisterciáckého kláštera v Plasích z 18. století. Dosud neznámou vedutu zakoupilo plaské Centrum...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.