Blíží se krajské volby a dalo by se očekávat, že Šumava bude záminkou k předvolebnímu boji mezi ODS a ČSSD. Vzájemné osočování chybí, ostrá slova ale padají. Podle radního Petra Smutného, je Šumava odepsaná.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS poslal návrh zákona o Národním parku Šumava do připomínkového řízení. O finální podobě zákona se tak povede další debata na půdě parlamentu.
Radní Smutný, který se rozhodl v nadcházejících krajských volbách do zastupitelstva kraje už nekandidovat, si však myslí, že zákon nedokáže zabránit tomu, aby se Šumava proměnila v ráj byznysmenů s megalomanskými projekty.
Plzeňský kraj předložil zhruba před rokem svůj vlastní návrh zákona o Šumavě. Je vaše verze v ostrém rozporu s ministrovým návrhem?
Rozsah prvních zón je zhruba stejný, pan ministr má trošku větší rozlohu, ale není to o tolik. My máme asi 18 procent, pan ministr měl v původní verzi kolem 24, nakonec plochu zvýšil na 26 procent rozlohy parku. My ale máme trochu jinak číslované zóny. Máme zóny jedna až čtyři. Pan ministr chtěl, aby jeho návrh odpovídal zákonu o ochraně přírody, kde jsou tři zóny. Ale přitom má zónu 1a, 1b, 2a, 2b a trojku, takže nemá čtyři, ale pět zón.
Já jsem přesvědčen, že zákon by měl naprosto přesně stanovovat rozsahy zón a přesně je nazývat. Protože pro zelené oponenty je první zóna prostě bezzásahová. Takže nemůžu mít zónu 1b, kde budu zasahovat. Protože pan doktor Bláha (z hnutí Duha - pozn. red.) se tam určitě přiváže.
Jak to tedy řešíte vy?
Naše jednička je prostě bezzásahová a dvojka je zásahová a boj proti škůdcům se tam bude provádět podle lesního zákona.
V čem tedy nesouhlasíte s ministrovou verzí?
Nesouhlasíme s nepřesným pojmenováním zón. My jsme ještě navrhli vznik obecně prospěšné společnosti, která by se měla zabývat péčí o les. Ale na tom nelpíme.
A co by tato společnost přinesla oproti dnešní skutečnosti?
Národní park dělá na Šumavě hospodářskou činnost a zároveň rozhoduje ve státní správě, což přináší u některých lidí střet zájmů. A to z jednoho prostého důvodu. Protože vykonávají obojí. Nejdříve si mohou povolit kácení a pak dohlížejí na to, jak se kácí. My si myslíme, že by to mělo být oddělené. Obecně prospěšná společnost by se podle našeho návrhu měla zabývat péčí o les, který je svěřený parku. Ten by vydával rozhodnutí a o. p. s. by je prováděla a mohla by zaměstnávat místní lidi.
Ale dnes se místní mohou přihlásit do takzvaných minitendrů a péče o les je také zaměstnává.
Problém ale je, že spousty minitendrů různými machinacemi ovládly velké společnosti, takže místní lidé sedí doma a stromky sázejí Ukrajinci a Vietnamci. Takže se ukazuje, že podnikatelská sféra dokáže leccos obejít.
Nahrnou se tedy na Šumavu byznysmeni s megalomanskými projekty, čímž straší ekologové?
Hrnout se tam určitě budou. Já si stejně myslím, že Šumava už je v tomto směru odepsaná. Budou to druhé Krkonoše. Koukněte se na Javor. Ten už je jenom kulisou k lyžování. Průlomem všeho byl pan Bakala. I když on tam přinesl architekturu, která tam vůbec neruší, zapadne tam. Problém je v tom, že to byl precedens. Za ním totiž na Šumavu přišli další. Proto si myslím, že to na Šumavě nedopadne dobře.
Ani žádný přísný zákon by podnikatelským subjektům nezabránil, aby se tam dostali?
Ne. Důvodem je přístup Čechů k zákonům. Já přínos zákona o Šumavě vidím hlavně v tom, že zabrání postupu kůrovce.
