Strategický plán se začal připravovat loni a hotový má být do konce roku. Veřejnost se teď může vyjádřit k navrhovaným cílům: 1. Lepší podmínky pro život všech generací; 2. Rozvoj perspektivního trhu práce a propojení vzdělávání s praxí; 3. Lepší životní prostředí; 4. Oživení centra města; 5. Zvýšit povědomí o Plzni mimo ni.
A nyní by lidé měli říct, co konkrétního se pro to má udělat. „Chceme představit, co si myslíme a dát příležitost návrhy doplňovat a upozorňovat, co by se mělo měnit nebo rozvíjet. Žádný podnět by neměl zapadnout,“ vysvětlila ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje Irena Vostracká.
Roman Černík, který se na přípravě strategického plánu podílí, pokládá zapojení lidí za hodně důležité.
„Protože dosud to bylo hodně vázané na úředníky magistrátu a zástupce dalších institucí. To znamená, že úřady si to zatím z podstatné části modelují samy,“ uvedl Černík.
Ten má pocit, že i když je město pro lidi, tak se plán málo zaměřuje na „skutečně lidské věci“. Jak se to podle něho projevuje? „Kultura, sport, sociálka, zdravotnictví a vzdělání jsou stlačené do jednoho bodu,“ pronesl Černík.
Ten upozorňuje, že teď bude důležité, nakolik se ještě do plánu připomínky veřejnosti promítnou. „Záleží na tom, jak se s tím bude zacházet a jak se lidem vysvětlí, co se od nich čeká,“ zmínil Černík.
Termíny veřejných setkání
|
Říká, že vize budoucnosti města jsou spojené například s potřebou výrazně větší spolupráce jeho složek: „Tady se často nemyslí pro jednu věc na druhou. Příkladem je oprava Borské ulice. Bezesporu tam všechna auta projedou. Ale nepokračuje tam cyklostezka, zmizely stromy...“
Zastupitel Michal Vozobule z TOP 09 do přípravy také mluví. A i on tvrdí, že úroveň strategického plánu bude závislá na zvládnutí právě veřejných projednávaní.
„Jsem zvědavý, co při nich pořadatelé nasbírají a jak se k tomu postaví. Zatím je při práci na strategickém plánu znát, že například myšlení o centru Plzně se posunuje lepším směrem. Poprvé jsem od primátora slyšel, že bude třeba regulovat dopravu ve středu města,“ sdělil Vozobule.
Na první ze série veřejných jednání o strategickém plánu se do kulturního domu Šeříkovka chystá Vladimír Gabriel z Koterova na okraji Plzně. „Chtěl bych, aby město vyřešilo například problém s tím, že přes Koterov jezdí těžká nákladní doprava, a pomohlo s opatřeními proti záplavám, které Koterov často trápí,“ řekl.
