"Už letos chceme investovat 800 milionů korun a do dvou let by měla spalovna stát," uvedl generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.
Stavba měla začít už loni v prosinci. Stavební povolení ale napadli aktivisté, kteří vystupovali proti spalovně od začátku s argumentem, že ekologičtější by bylo třídění odpadu. Vedení teplárny se brání tím, že spalovny fungují i v západní Evropě.
"Krajský úřad už má stanoviska všech dotčených ministerstev a každým dnem čekáme jeho reakci. Ihned poté by začalo bagrování silnice a základů pro stavbu, což chceme mít hotové do zimy," řekl Drápela.
Pokud bude pravomocné stavební povolení vydáno později než do začátku příštího týdne, musel by podnik uzavřít dodatek k dubnové smlouvě se zhotovitelem, firmou ČKD, a posunout v něm termín zahájení.
Teplárna už musí letos zaplatit výrobu turbíny a kotle. Usiluje až o půlmiliardovou dotaci EU. Od náměstka ministra životního prostředí prý má slíbeno, že ihned poté, co bude platné stavební povolení, ho osobně předá Evropské komisi.
Plzeňská teplárenská už dala do desetileté přípravy spalovny přes 100 milionů korun, z toho více než 70 milionů do dokumentace a 30 milionů do prezentace a právních analýz.
Součástí stavby bude i šestikilometrový horkovod ze spalovny do sídliště Lochotín za dalších 400 milionů korun. Ten je daní za to, že spalovna bude stát v Chotíkově, i když příznivějším místem i s ohledem na dopravní náklady by byla stavba v blízkosti teplárny v Plzni.
Podpis smlouvy na výstavbu spalovny. Vlevo ředitel ČKD Jan Musil, vpravo předseda představenstva teplárny Roman Jurečko.
Vedení společnosti ale předpokládalo, že v Plzni by neprošlo referendum o této stavbě, zatímco v Chotíkově s málo obyvateli bylo jednodušší tento objem lidí přesvědčit.
Podle šéfů teplárny se díky spalovně odpad nebude hromadit na skládkách a jako palivo nahradí nedostatkové a stále dražší hnědé uhlí. Zařízení by tak mělo zajistit výhodnější cenu elektřiny a tepla i rychlejší návratnost.
ČKD postaví spalovnu za 1,953 miliardy korun s německou firmou Martin a s rakouskou Zauner. Ročně zpracuje 95 tisíc tun odpadu a nahradí asi 75 tisíc tun uhlí.
Dvě občanská sdružení si stěžovala, a to i v Evropském parlamentu, hlavně na procesní pochybení a na podjatost úřadů. Podle brněnského sdružení Arnika už EU nechce spalovny tolik dotovat.
