Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stará synagoga v Plzni po opravě otevřela, ukáže židovské rituály a svátky

  13:31aktualizováno  13:31
Vrchní zemský rabín Karol Sidon vnesl tóru do svaté schrány ve Staré synagoze v Plzni, která se ve středu opět otevřela veřejnosti. Opravený svatostánek tak bude znovu sloužit jako hlavní centrum dění Židovské obce ve městě. První bohoslužba se zde bude konat 4. července.

Slavnostního otevření svatostánku se zúčastnil i vrchní zemský rabín Karol Sidon. | foto: Pavel Němeček

„Mám radost, že přišlo tolik lidí, a těším se, až zde budeme slavit naše svátky,“ uvedla s dojetím předsedkyně Židovské obce v Plzni Eva Štixová. Otevřeno pro veřejnost je každý den od 10 do 18 hodin, kromě bohoslužeb a židovských svátků.

Návštěva památky nabízí ale víc než jen prohlídku. Za pozornost stojí i dvě stálé expozice na balkonech. První je věnována historii plzeňských Židů, druhá vysvětluje judaismus jako takový.

Lidé se zde dozvědí například, jaké rituály podstupuje matka po porodu, děti v období dospívání, jak probíhá židovská svatba, i jak jsou ošetřováni zemřelí. Expozice představuje i židovský lunisolární kalendář a popisuje všechny židovské svátky.

Slavnostního otevření synagogy se zúčastnil i zemský rabín Karol Sidon. „Jsem přesvědčen o tom, že lidský potenciál v Plzni bude o něco větší, než je současný počet členů Židovské obce. Záleží vždy na tom, jak se lidé cítí osloveni. Takže pro mě je otevření této synagogy taková pobídka k tomu, abych se snažil její život naplnit i náboženským životem. A možná, že zde ještě zažijeme překvapení,“ doufá rabín.

Jak přiznal, vkládá naděje do mladé generace. „Je problém, že střední generace v podstatě vypadla. Je nás jen málo, kteří jsme se za minulého režimu k židovství hlásili. Teď je to tedy na mladých,“ dodává.

Fotogalerie

Poslední bohoslužba se v synagoze ve Smetanových sadech konala zhruba před 120 lety. Za minulého režimu stavba pocházející z roku 1859 chátrala a v posledních dvaceti letech se zde konaly jen příležitostně menší koncerty. Autorem v pořadí třetí plzeňské synagogy byl plzeňský stavitel Martin Stelzer.

Rekonstrukci památky za zhruba 32 milionů korun měl nyní na starost plzeňský architekt Jan Soukup. „Tuto synagogu považuji za jakousi kolébku plzeňské moderní židovské tvorby,“ uvedl.

„Židé byli z Plzně vyhnáni v roce 1504 a ve větším počtu se sem vrátili vlastně až v polovině 19.století. Při letmém pohledu na město reprezentují kulturu této doby dvě synagogy. Já bych ale rád zmínil i unikátní kolekci plzeňských interiérů, které pro podnikatele především židovského původu vyprojektoval Adolf Loos. Ty jsou dnes důkazem toho, že plzeňští Židé vnímali i kulturní vývoj v Evropě a to považuji za velmi důležité,“ konstatoval architekt.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nůž (ilustrační foto)
Muž po hádce bodl ženu, policie případ vyšetřuje jako pokus o vraždu

Pokusem o vraždu skončila hádka, která se odehrála v noci na středu v bytě v Plzni na Borech. Třiapadesátiletý muž tam podle policie bodl o čtyři roky mladší...  celý článek

Vizualizace obnoveného památníku Díky, Ameriko!
Na památník Díky, Ameriko! není vhodný kámen, město vypíše novou soutěž

Pokus plzeňské radnice najít dodavatele nového památníku Díky, Ameriko! skončil neslavně. Ani jedna ze dvou firem, které měly o zakázku zájem, totiž nenabídla...  celý článek

Částečné uzavření křižovatky u Plazy zkomplikovalo dopravu i stovky metrů daleko odtud, dlouhé kolony se tvoří od rána na Karlovarské třídě.
Přestavba Karlovarské třídy v Plzni si vyžádá až deset metrů hluboké vrty

Už za necelý měsíc začnou dělníci pracovat na rozšíření Karlovarské třídy v Plzni. Ve směru do centra města v úseku od křižovatky u Lékařské fakulty až po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.