Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Archiv MAFRA

Zájem seniorů o nový stacionář v Plzni dvakrát převyšuje jeho kapacitu

  • 0
O denní stacionář pro seniory, který se v nejbližších dnech otevře v areálu Fakultní nemocnice v Plzni na Borech, je velký zájem. Předběžnou přihlášku do zařízení s kapacitou dvacet míst už totiž podaly na čtyři desítky lidí. Nyní se prostory plní nábytkem a v sobotu už nastoupil do práce i personál.

„Postupně bychom měli začít přijímat pacienty, den otevřených dveří by měl být během týdne,“ uvedla náměstkyně ředitele fakultní nemocnice (FN) Andrea Mašínová.

„Přihlášky od zájemců zatím evidujeme, zjišťujeme, že zájem je obrovský, ale všichni čekají, až prostory uvidí, aby mohli podepsat smlouvu,“ vysvětlila Mašínová, která předpokládá, že nemocnice kapacitu naplní.

„Jednodenní stacionář se mi hodně líbí, protože je to velká pomoc rodinám,“ říká primářka geriatrického oddělení FN v Plzni Kateřina Soukupová. „Když máte seniora doma a chodíte do zaměstnání, tak na hlubší komunikaci s ním nebývá většinou dost času. Kdežto ve stacionářích mají vytvořené komunikační a aktivizační programy. Se seniory hrají hry, čtou, zpívají, přínosné jsou i různé ergoterapeutické techniky a podobně. Staří lidé se tam zkrátka nenudí. Důležité jsou i zážitky, které ve stacionáři získají, a pak si o nich mohou doma s rodinou popovídat,“ vysvětlila Soukupová.

Denní stacionář s kapacitou dvou míst funguje od roku 2008 i při Městském centru sociálních a rehabilitačních služeb v Domažlicích. Stacionář není zaměřený jen na seniory, ale i na zdravotně hendikepované, kteří ve stacionáři převažují.

„Máme věkovou strukturu od 26 let plus seniory. Přicházejí například zájemci, kteří chtějí, abychom s nimi oběhali věci na úřadě, jdeme s nimi do cukrárny. Je to hlavně aktivizační služba, aby lidé nebyli stále zavření doma,“ popsala vedoucí denního stacionáře Michaela Wendlová, podle které dvě místa pro Domažlicko stačí.

Denní stacionář je v Domažlicích spojený s takzvanou odlehčovací službou, kam přicházejí senioři třeba na měsíc, když rodina odjede na dovolenou. Nebo na týden, když si chce odpočinout či jsou děti seniorů v nemocnici.

„Odlehčovací služba je využívaná více než denní stacionář, pro seniory je totiž často obtěžující denně se přesouvat nebo je nemá kdo odvézt,“ popsala Wendlová. Podle ní je odlehčovací služba zaplněná stále, už teď prý jsou rezervované termíny na léto.

Denní stacionář s kapacitou šesti míst funguje i při Městském ústavu sociálních služeb v Klatovech. Podle pracovnice Olgy Stahlové je o službu velký zájem. Ten prý ale nebyl úplně od začátku.

„Zájem se zvyšoval postupně tak, jak si to klienti mezi sebou řekli. Naše pracovnice také roznášely letáčky třeba k praktickým lékařům,“ popsala Stahlová.

Služba je podle ní určená pro pohyblivé seniory, ale i pro vozíčkáře, výjimečně přicházejí i lidé s demencí. „Cílem je, aby se zapojili mezi své vrstevníky, popovídali si, něco si vyrobili, zacvičili si, podívali se na film. Nejsou to lidé, kteří by vyžadovali celodenní péči,“ uvedla pracovnice. Většinu podle ní tvoří ženy, jen jedna přichází každý den, jiné třikrát v týdnu, některé jen jednou.

Velký zájem je i o stacionář Domovinka

Stacionář funguje v domově pro seniory, takže různé akce, jako je cvičení, trénování paměti, promítání, pletení svetrů a jiných výrobků, které domov pořádá, absolvují i jeho návštěvníci. „Je to ambulantní služba, kterou si zaplatí,“ uvedla Stahlová.

Šedesát korun dá senior za denní pobyt, 65 korun pak za oběd. Když potřebují průvodce po úřadech, zaplatí 130 korun.

Velký zájem je i o denní stacionář pro seniory Domovinka v Plzni. Zakladatelka Bohumila Hajšmanová uvedla, že rodiny pečující o seniory někdy ani nevědí, že podobná služba existuje a nabízí třeba i variantu, že senior bude zařízení navštěvovat jen jednou či dvakrát v týdnu.

„Ze zkušenosti ale víme, že pokud se o nás dozvědí, zařízení využívají. Přimlouvala bych se za větší propagaci stacionářů, na to my ale nemáme prostředky,“ uvedla. Domovinka má v Plzni i týdenní stacionář. Denní zařízení je podle Hajšmanové využívané zhruba ze 75 procent.