Zdeněk Hůrka komentuje hokejové zápasy v Plzni už šestnáct let a skvělou atmosféru finálových zápasů si užije spolu s fanoušky.

Zdeněk Hůrka komentuje hokejové zápasy v Plzni už šestnáct let a skvělou atmosféru finálových zápasů si užije spolu s fanoušky. | foto: archiv

Když stadion burácí, tak máš husí kůži, říká spíkr hokejové arény

  • 0
Prakticky živým inventářem plzeňského zimního stadionu je novinář a moderátor Zdeněk Hůrka. Jeho sytý hlas důvěrně znají všichni fanoušci, protože je už šestnáct let hecuje z reproduktorů hokejové arény. A i teď si s nimi užívá postup plzeňského týmu do finále extraligy.

Právě Zdeněk Hůrka poprvé na zimních stadionech v Česku přišel podle dostupných pramenů s hlášeními typu: Branku vstřelil hráč číslo 28. Martin... "Strakááá," odpovídá nadšené publikum.

I když je Hůrka na leccos zvyklý, postup do finále extraligy si i on užívá plnými doušky. "Je to něco neuvěřitelného, když se tým dostane po 21 letech do finále. Ty stojíš dole, hokejisti se radují. Celý stadion řve a burácí, to máš husí kůži a na rukou se ti postaví chlupy. To nezažiješ každý den," popisuje Zdeněk Hůrka.

Když má v ruce zapnutý mikrofon a stojí ve škodováckém dresu u trestné lavice, snaží se i ve vypjatých chvílích zachovat chladnou hlavu.

"Pozitivní emoce si, myslím, není třeba držet. Je normální, že člověk fandí domácímu týmu. Když gól dáme nebo když vyhrajeme, proč nedat najevo, že mám radost? Ovládnout musím hlavně negativní emoce. Pokud jsem při utkání zavřený někde v kabině a je vypnutý mikrofon, samozřejmě i negativní emoce musí ze mě ven," připouští spíkr.

Nikdy ho prý ani nenapadlo, že by mikrofon na stadionu opustil, že by to lidově řečeno zabalil, ani když se v některých letech tým pohyboval u dna tabulky.

Za ty roky je živým inventářem plzeňského stadionu, a cítí, že ho tak nějak berou i hráči. "Se všema se zdravím, bavím, oni se mnou. Pro starší hráče jsem už asi místní inventář, mladí mají úctu k šedinám, to je jasné," přelaďuje Hůrka na lehčí notu.

Na víkendové duely nebude šprtat nic z historie zlínského klubu. "Mým úkolem na stadionu není podávat vyčerpávající informace o Zlínu, ale nabudit domácí fanoušky, aby fandili domácím hokejistům a vytvořili pro ně jedinečné prostředí. Mám ale i vůči fandům určité nepříjemné povinnosti. Když se objeví třeba nesportovní skandování, je mojí povinností zasáhnout," dodává moderátor.

Za  šestnáct let, co je na stadionu, se z jeho pohledu změnil způsob fandění i atmosféra na stadionu při zápasech play-off.

"V minulosti chodili na tyhle duely i lidé, u kterých jsem měl pocit, že přišli, protože ukázat se na takových zápasech je módní. Letos ale takový pocit vůbec nemám," říká Zdeněk Hůrka.