Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Skiareál Špičák chce být šetrnější k přírodě, začne úpravou sjezdovek

  18:10aktualizováno  18:10
Areál Ski&Bike Špičák si nechal vypracovat studii svého rozvoje s výrazně vyšším důrazem na ochranu přírody. Jsou v ní automobily na elektrický pohon, využití energie ze solárních panelů či protierozní opatření. Plány chce začít naplňovat už letos.
Pohled z rozhledny na šumavském vrcholu Špičák.

Pohled z rozhledny na šumavském vrcholu Špičák. | foto: Martin Polívka, MAFRA

„Chtěli bychom, aby pro nás to, že jsme v národním parku, konkrétně v CHKO, bylo přínosem, nikoliv něco, co nám ubližuje. Víme, že se musíme chovat tak, abychom přírodě neublížili. Proto jsme si nechali zpracovat studii environmentálního rozvoje areálu,“ říká provozní ředitel Vladimír Kasík.

Studii čítající zhruba dvě stě stran pro areál vypracoval bývalý ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. „Všechny kroky je možné dělat s větším nebo menším respektem k přírodě. Nám šlo o to najít ne to, co nás rozděluje, ale to, co nás spojuje,“ přibližuje Krejčí.

Jedním z prvních kroků bude v příštích týdnech úprava sjezdovek. Využije se přitom kompost z organických látek pocházejících ze Šumavy, na některých místech bude smísený se zeminou. Svahy budou osázeny speciálně namíchanou travní směsí.

„Pokud budou na sjezdovkách všechny plochy zatravněné, stačí na vysněžení patnáct centimetrů umělého sněhu. Pokud je na nich půdní povrch, je potřeba dvojnásobek,“ vyčísluje Krejčí.

Na Špičáku se do budoucna uvažuje i o využití elektromobilů místo nynějších aut na dieselový pohon. „Budeme muset obměňovat i rolby, ty nové už budou jezdit s podílem močoviny, aby byly šetrnější k životnímu prostředí,“ plánuje dál Kasík.

Močovina je chemická sloučenina, kterou lze tryskami vstřikovat do výfukových zplodin a tím je chemicky neutralizovat. Z oxidů dusíku se tak stává neškodný dusík. Močovina výrazně pomáhá snižovat objemy zplodin.

Ve špičáckém areálu se také počítá se zateplením objektů, s umístěním solárních panelů na střechy nebo s využitím velkokapacitních baterií. „Chceme dělat vše pro to, abychom používali přírodní zdroje,“ říká Kasík.

Všechna opatření by se měla zavádět postupně. Smart technologie se mají využít i u zamýšlené nové budovy v místě bývalé poháněcí stanice. Tam by byl lyžařský servis či recepce areálu a v horních patrech samoobslužná restaurace nebo ubytování. Její energetická náročnost by měla být výrazně nižší.

Pomoci by mohly dotace

Zavádění těchto technologií je však finančně náročné. „Pořizovací náklady jsou někdy až o řády vyšší než u technologií klasických,“ je si vědom Kasík. Jednou z možností je proto podle něj využití dotací.

„Pokud by existovaly dotační programy, které by tyto technologie podporovaly, z hlediska budoucích investic je to zajímavější,“ souhlasí Ladislav Zísler ze železnorudského areálu Nad nádražím. Nově provozuje i areál na Belvederu.

Právě investice do vybavení tohoto areálu jsou podle Zíslera nyní na prvním místě. „Během té doby, odhadem během pěti let, budeme získávat zkušenosti a poté zvážíme, jaký smysl by podobné kroky měly,“ říká.

Další z lyžařských areálů, na Přimdě, nyní stojí před otázkou dalšího fungování. Záležet bude především na tom, zda bude město ochotné investovat do zařízení na umělé zasněžování. „Pokud by k tomu došlo, mohli bychom se ubírat cestou, která by se na ochranu prostředí zaměřila,“ připouští provozovatel Ski areálu Přimda Josef Langmajer.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Plzeňský výčepní Miroslav Štych vyhrál soutěž Pilsner Urquell Master Bartender....
Nejlepší výčepní Česka i Slovenska pozná plzeňský ležák i poslepu

Poprvé za dvanáct let existence soutěže Pilsner Urquell Master Bartender zvítězil výčepní z Plzně. Miroslav Štych se jí zúčastnil už počtvrté, v degustaci pěti...  celý článek

Věci, které zabavili policisté při domovních prohlídkách a při prohlídkách...
Policie dopadla dealery, drogy prodávali i za stravenky

Kvůli obchodování s drogami na Tachovsku stíhá policie dva muže a dvě ženy. Všichni obvinění také drogy užívali a od odběratelů přijímali jako protihodnotu...  celý článek

František Křižík ve své laboratoři ve 20. letech.
I vynálezce Křižík dělal klukoviny, s Klostermannem chodil tajně kouřit

Před 170 lety se na Klatovsku narodil vynálezce a průmyslník František Křižík. Rád vzpomínal na svého kamaráda z dětství - budoucího spisovatele Karla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.