Jeden z bojovníků proti spalovně, Milan Reiniger ze Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov, si v obci nedávno postavil dům a zadlužil se na mnoho let dopředu. „A teď přijdou nějací chlápci, kterým jde jen o peníze, a naprosto ignorují připomínky odpůrců stavby,“ vadí mu.
Jak to myslíte, že jim jde jen o peníze?
Jediné, o co tu jde, je obrovský byznys. Když do spalovny přivezou 95 tisíc tun odpadu ročně a za spálení tuny ještě zaplatí 2 400 korun, tak Plzeňská teplárenská vydělá 330 milionů. Ve spalovně se odpad spálí, vyrobí se elektřina, teplo, které se prodá a celkově se vydělá v součtu kolem miliardy. Když se někomu rýsuje takový výdělek, tak nechce slyšet žádné ekology a začne jim říkat ekoteroristé. Ale já jsem prostý občan, který chce bydlet v Chotíkově, a nechci, aby mi tam sajrajt ze spálených sto tisíc tun padal na hlavu. A až do konce proti tomu budu bojovat.
Vedení Plzeňské teplárenské přesto tvrdí, že to moc dobrý byznys nebude.
Já jsem o jejich vyjádřeních také slyšel, ale to je lež. A protože tam jde o miliardy, tak oni ovlivňují místní a já zažívám to, že za mnou chodí sousedé, z nichž některých si vážím, a říkají: „Stáhněte žaloby, oni nám tu jinak nepostaví protihlukové stěny.“
Co bude se stavbou dál. Bude se bourat?
K bourání je daleko. Investor teď určitě požádá o pokračování ve stavbě, ale stavební úřad musí zahájit řízení o odstranění stavby. Stavebník dostane čas a prostor, aby předložil příslušné dokumenty, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl stavbu zlegalizovat. Ale bude to mít komplikované v tom, že před půl rokem se nám podařilo zrušit územní rozhodnutí a teď stavební povolení. Situace se tak vrací podle mého odhadu o dva roky zpátky. Z vyjádření ředitele Plzeňské teplárenské soudím, že se spalovnu pokusí dostavět takzvaně načerno s vysvětlením, že to musí zastřešit kvůli drahé technologii, ale bez stavebního povolení si podle mě nedovolí zahájit jakékoli pokusy například o zkušební provoz.
Teplárna podala kasační stížnost k NSSSpalovna odpadu má stát téměř dvě miliardy korun. Plzeňská teplárenská už při stavbě proinvestovala 1,6 miliardy. Krajský soud nedávno zrušil stavební povolení pro spalovnu a teplárna proto podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nyní také dokončuje projekt zakonzervování stavby. O stavebním povolení nyní bude rozhodovat jiný krajský úřad, který určí Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud bude spalovna uvedena do zkušebního provozu letos v prosinci, jak je plánováno, teplárna nejspíš nebude mít velké škody „Pokud se to zkomplikuje a nestačíme ji aktivovat do konce roku, tak nám vzniknou stamilionové škody. Ty pak budeme chtít uhradit po těch, kteří firmu do této situace dostali,“ uvedl generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. |
Argumentem Plzeňské teplárenské je, že problém není v projektu, ale v podjatosti úředníků.
Žalobních důvodů, které jsme podávali jak proti územnímu rozhodnutí, tak proti stavebnímu povolení, bylo asi dvacet. My jsme je podávali i v průběhu schvalování vlivu stavby na životní prostředí EIA, kde našich připomínek bylo kolem padesáti, ale protivník nás převálcoval. Nešlo totiž o dialog, ale o konfrontace. Nakonec všechny naše připomínky zamítli, protože to byl právě plzeňský krajský úřad, který toto řízení vedl.
Uvedl byste alespoň jednu z vašich připomínek?
Vytýkali jsme jim například, že nenavrhli kromě spalovny variantní řešení, které by třeba vedlo k výraznějšímu třídění odpadů, a ne hned k jejich spalování. Ale podstatné je, že i když jsme předložili kolem dvaceti žalobních důvodů, soud se zaměřil jen na jeden - podjatost úředníků.
Co bude dál?
Zákony jsou takové, že nemáme jistotu, jak vše dopadne. Možná se nebudeme bránit třeba i nějaké dohodě, ale nyní je to na straně teplárny.
Co říkáte tomu, že po vás bude chtít Plzeňská teplárenská zaplatit škodu?
(smích) To je, jako kdyby někdo řekl, že budete vyžadovat náhradu škody na někom, kdo křičí chyťte zloděje. My jsme od začátku upozorňovali krajský úřad, že stavbu nemá povolovat. Třikrát jsme dokonce žádali krajský soud o předběžné opatření, aby stavba vůbec nezačala. Aby investor ušetřil 1,6 miliardy. Nás samozřejmě mrzí, že v přepočtu každý obyvatel Plzně už zaplatil 10 tisíc korun, ale soud vždy rozhodl, že zastavení stavby není ve veřejném zájmu.
