Majitel sedmipodlažní budovy stojící na levém břehu řeky Úslavy se v posledních letech snaží domoci městských pozemků, na které stavba zasahuje, aby ji mohl dodatečně legalizovat, i když byla tři patra postavená načerno. A nyní se rozjíždí další etapa soudní pře.
Stavba začala už v devadesátých letech. Opakovaně při ní byla porušována povolení. Už v roce 2007 úřady zahájily řízení o odstranění stavby, které je i kvůli soudnímu sporu přerušeno.
Primátor Plzně Martin Zrzavecký z ČSSD řekl, že postoj vedení města je v tomto případě jasný a nedovede si představit, že by se změnil.
Kontroverzní stavba na Rokycanské třídě v Plzni |
„My si nemůžeme dovolit přistoupit na nějaké smírčí řízení s panem Houserem. Jenom bychom dávali návod ostatním, že je možné se chovat stejně. To znamená postavit něco načerno, a pak stavbu legalizovat. To prostě možné není. Budeme bojovat do poslední chvíle,“ prohlásil primátor po posledním zasedání zastupitelů, kde se záležitost projednávala.
Krajský soud letos kvůli údajnému procesnímu pochybení zrušil prosincový verdikt Okresního soudu Plzeň - město, který odmítl Davidovi Houserovi na základě jeho žaloby přiřknout městské pozemky.
Krajský soud vrátil věc k novému projednání okresnímu soudu a nařídil mu, aby se pokusil dosáhnout rozhodnutí, které upraví majetkové vztahy v areálu. To však bez dohody stran sporu není možné.
Okresní soud proto opět vyzval město, aby mu sdělilo své stanovisko. „A my říkáme, že podle nás by měla být žaloba zamítnuta. Také chceme, aby se pokračovalo u stavebního úřadu v řízení o odstranění stavby,“ sdělil náměstek primátora Pavel Šindelář z ODS.
Možnost, že by se například tři patra postavená v rozporu se stavebním povolením zbořila, David Houser rezolutně odmítl. „To nepřipouštím,“ prohlásil. V minulosti už městu vlastník nabízel, aby areál od něho koupilo, což radnice odmítla.
U zrodu kontroverzní stavby stála firma Carimex International Miloše Housera, který je otcem nynějšího vlastníka stavby. Firma Carimex pak nemovitosti na základě kupní smlouvy z roku 1999 převedla na Jaroslavu Houserovou, babičku dnešního vlastníka budovy. Ten ji od babičky získal na základě darovací smlouvy v roce 2013.
Miloš Houser, který za spornou stavbou stál od začátku, se roky stavěl do role oběti zvůle úřadů. Opakovaně tvrdil, že mu někdo z magistrátu řekl, že budovu postavit smí. Pak se zlobil, že roky po dokončení město blokuje uvedení stavby do provozu.
Zástupci města nicméně tvrdili, že s vlastníky jednali opakovaně a že jakákoliv dohoda s nimi nebyla možná.
Soudkyně městského soudu Jaroslava Křivánková v odůvodnění loňského zamítnutí požadavku Davida Housera, aby mu pozemky města připadly, uvedla, že by tím došlo k porušení práva vlastníka pozemků, kterým je město.
Upozornila také, že se právní ochrana nemá dostat někomu, kdo vědomě porušuje právní předpisy. „Takové rysy přitom jednání právních předchůdců žalobce, při do jisté míry svévolném zřizování stavby, bezpochyby mělo,“ napsala soudkyně.
