Dvaadvacetiletý muž zřejmě zjistil, že se po lécích proti bolesti cítí lépe i v době, kdy ho nic nebolí, a po opiátech toužil tak moc, že je kradl své nemocné matce. Té je totiž lékaři předepisují kvůli dlouhodobým bolestem. Později mu léky dával kamarád.
Mladík si zvykl užívat až tři tablety denně a když se k lékům nedostal, měl abstinenční příznaky. U soudu uvedl, že zažíval pocity stísněnosti.
Když mu medikamenty scházely loni v listopadu, přepadl lékárnu u staré nemocnice v Domažlicích. Nejdříve řekl, že potřebuje léky proti bolesti pro matku, ale nemá recept. Lékárnice mu řekla, že tento lék bez předpisu vydat nemůže, poslala ho za ošetřujícím lékařem.
„Šel jsem k lékaři, aby mi léky předepsal, ten tam nebyl. Tak jsem se do lékárny vrátil. Řekli mi, ať to zkusím jinde,“ vypověděl u soudu Mareš.
Vyšel tedy před lékárnu, pak se do ní zase vrátil. Naléhal, že potřebuje mluvit s majitelem. Žena za pultem mu ho dala k telefonu. I on mu řekl, že tyto léky bez předpisu nedostane.
Mladík bude pod dohledem probačního úředníka
Mareš zase na chvilku vyšel před lékárnu a když se vrátil, zamířil rovnou za pult.
„Odstrčil mě a chytil za ruce. Kolegyně na něj začala křičet. Mě pustil a chytil za ruce ji. Vzala jsem klíč od trezoru, kde jsou některé léky. Držela jsem ho za zády a pak nenápadně schovala. Muž začal prohlížet šuplíky. Křikly jsme na něj, že zavoláme policii,“ popisovala soudu lékárnice, co se stalo, než Mareš s nepořízenou utekl.
Protože při přepadení použil násilí, byl případ kvalifikovaný jako loupež. Mareš za ni dostal dva roky vězení s podmínečným odkladem na zkušební dobu pěti let. Musí také absolvovat psychiatrické léčení. Verdikt je již pravomocný.
Podle předsedy soudního senátu Milana Anderleho použil obžalovaný při loupeži asi nejnižší míru násilí, proto je i trest na samé spodní hranici trestní sazby.
„Pětiletá zkušební doba je s dohledem probačního úředníka. Hlavním důvodem tohoto trestu je, aby byl odsouzený motivován zbavit se závislosti a sám nastoupil léčení,“ řekl Anderle.
Mareš u soudu prohlásil, že ho mrzí, k čemu došlo. „Ten lék jsem potřeboval pro sebe. Chci se léčit ze závislosti, třeba hned. Nepamatuji si, že bych v lékárně použil nějaké násilí. Jestli tam opravdu bylo, strašně mě to mrzí. Jen jsem otevíral šuplíky a doufal, že lék najdu. Potřeboval jsem ho, asi jsem měl nějaký absťák,“ přiznal před soudem mladík.
