Ředitel sušické nemocnice Vladimír Sloup ještě zvažuje dovolání k Nejvyššímu soudu. (Ilustrační snímek)

Ředitel sušické nemocnice Vladimír Sloup ještě zvažuje dovolání k Nejvyššímu soudu. (Ilustrační snímek) | foto: Jitka Kubíková Šrámková, MF DNES

Za smrt pacienta má nemocnice v Sušici zaplatit tři čtvrtě milionu

  • 0
Tři čtvrtě milionu korun musí nemocnice v Sušici na Klatovsku zaplatit pozůstalým po pacientovi, který zde před pěti lety zemřel po operaci kýly. Podle soudu nemocnice selhala zejména v pooperační péči, kdy zdravotníci stav pacienta řádně nemonitorovali a nezjistili tak, že má vnitřní krvácení.

Čtyřiasedmdesátiletý Bohuslav Pompl podstoupil v sušické městské nemocnici plánovanou operaci kýly. Podle soudního znalce ho pak ale zdravotníci nechali 31 hodin po operaci ležet bez toho, že by ho monitorovali.

"Kdyby ho lékaři nebo sestry sledovali, tak by podle znalců zjistili, že krvácí do břicha. Pacient nemusel zemřít," konstatoval soudce klatovského soudu Luboš Koranda, který o odškodném rozhodoval v občanskoprávním řízení.

Při zákroku navíc tehdy šestasedmdesátiletý chirurg s dlouholetou praxí Josef Kalný rozhodl nad rámec souhlasu pacienta. Ten chtěl spravit kýlu a Kalný mu ještě vyoperoval slepé střevo. Přitom ale nevědomky poškodil cévu, ze které pak muž krvácel do dutiny břišní, což vedlo k jeho smrti.

"Znalci ale neshledali pochybení v průběhu operace. Konstatovali, že sice došlo ke krvácení, ale to nelze považovat za pochybení, protože k tomu dochází. Ale chyba byla v pooperační péči," popsal Koranda s tím, že ve zdravotnické dokumentaci nebyl 31 hodin ani jeden záznam o sledování pacienta.

Případ, na který poprvé upozornil deník Právo, je zajímavý i tím, že Koranda zde nefiguroval jen jako soudce, ale i jako oznamovatel trestného činu, protože poté, co si přečetl posudek soudního znalce, hned podal trestní oznámení na neznámého pachatele.

Rokycanští policisté, kteří vše vyšetřovali, ale případ nakonec odložili a nikdo nebyl potrestán.

Na otázku, proč na jedné straně musí nemocnice zaplatit náhradu škody za způsobenou smrt - a na druhé straně nikdo z lékařů a sester nebyl potrestaný, Koranda odpověděl, že i on si klade otázku, proč se případ nedostal před trestní soud.

"Více než podat trestní oznámení a nechat to na policii a státním zastupitelství, které nad policisty vykonává dohled, jsem ale udělat nemohl," odpověděl.

Ředitel nemocnice ještě zvažuje dovolání k Nejvyššímu soudu

Obhájce pozůstalých Mário Švehelka uvedl, že důvodem jsou jinak nastavené principy platící v občanskoprávním řízení, kdy pozůstalí žalovali nemocnici, a v trestním řízení.

"V trestním řízení, kdy se rozhoduje o vině konkrétní osoby, když například chybí zdravotnická dokumentace, jako v tomto případě, je to většinou ve prospěch lékaře či sestry. Platí totiž princip, že v případě pochyb to nahrává obviněnému, zatímco v občanskoprávním řízení, když chybí dokumentace, tak je to v neprospěch zdravotnického zařízení," uvedl Švehelka, podle kterého jsou pozůstalí s výsledkem spokojení.

"Dokazování bylo rozsáhlé, poctivé, oba znalci byli objektivní a nesnažili se své kolegy krýt, což není běžné," dodal obhájce.

V reakci na rozsudek ředitel sušické nemocnice Vladimír Sloup Právu řekl, že ještě zvažuje mimořádný opravný prostředek, kterým je dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.

Místopředseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček připomněl, že soudci většinou podávají trestní oznámení v případech typu křivé výpovědi svědků. "Jiná trestní oznámení nejsou tak častá," uvedl. Podle Korandy by měl při vážném podezření na trestný čin každý občan podat trestní oznámení.