Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bednáři v Prazdroji smolili sudy speciální směsí tří druhů pryskyřice

  18:06aktualizováno  18:06
Obří dubové sudy, v nichž dozrává ležák Pilsner Urquell, vysmolili tento týden bednáři Plzeňského Prazdroje. Pivo z těchto sudů slouží sládkům k tomu, aby jej mohli porovnat s pivem vyrobeným současnými technologiemi, a bylo tak zajištěno, že zlatému moku zůstane jeho výjimečná chuť.

Smolení sudů v Plzeňském Prazdroji. | foto: Plzeňský Prazdroj

Vysklepování a smolení dubových sudů patří do tradiční péče bednářské party o dřevěné dubové kádě a sudy, určené ke kvašení a dozrávání plzeňského piva v historických sklepích pivovaru.

Smolení sudů

Základním materiálem pro výrobu pivovarské smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Používá se směs čínské, kanadské a americké pryskyřice. Pivovarská smola vzniká společným povařováním různých druhů smoly, které trvá čtyři hodiny. Teplota smoly během vaření dosáhne 200° C.

"Bednáři významně pomáhají zachovávat tradiční výrobu piva Pilsner Urquell. Plzeňské pivo tak v malém množství kvasí v dubových spilečných kádích a dozrává v historických sklepích pivovaru v naprosto stejných podmínkách jako před téměř 172 lety a slouží nám sládkům k neustálé kontrole senzorických i chuťových vlastností tohoto piva a k porovnání chuti s pivem vyrobeným současnými technologiemi," uvedl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

"Kontrolovat plzeňský ležák z dřevěných sudů pravidelně přicházejí nejen současní, ale i emeritní sládci pivovaru. Degustovat jej mohou v autentickém prostředí historických sklepů i sami návštěvníci," doplnila Jindřiška Eliášková, vedoucí oddělení péče o historické dědictví a rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském Prazdroji.

Smolení sudů

Mezi každoroční jarní a podzimní povinnosti bednářů patří pravidelná údržba dubových sudů a kádí, výměna dřeva, takzvaných dužin, čištění a smolení sudů, čištění kádí, veškerá manipulace se sudy a samozřejmě i výroba nových ležáckých sudů.

Ruční smolení ležáckých sudů začíná odsmolováním, kdy se rozpustí v sudu stará smola. Poté se do sudů o objemu až 50 hl nalije asi 40 litrů horké nové smoly, která má teplotu asi 200 stupňů Celsia.

Sud se pak štorcuje (převaluje), aby smola zatekla do všech pórů. Přebytečná tekutina se vylije a smola se nechá zaschnout při asi desetiminutovém kutálení, aby se rovnoměrně rozlila. Smola nesmí dodávat pivu žádnou příchuť.

Unikátnost v Plzni stále zachovávaného řemesla potvrzuje ocenění Nositelé tradice lidových řemesel, které v září 2012 převzal za celou bednářskou dílnu mistr Josef Hrůza.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.