Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z Borů trčí věžáky, přesto patří sídliště s lesoparkem k nejzdařilejším

  19:00aktualizováno  19:00
Patří sice k nejmenším v Plzni, ale odborníci jej řadí k nejzdařilejším v České republice. Sídliště na Borech vznikalo v letech 1965 až 1974 a při stavbě čtrnáctipatrových věžáků se uplatnil tehdy nový konstrukční systém.

„Díky kvalitnímu architektonickému i urbanistickému návrhu, který se podařilo beze zbytku realizovat, představují Bory příklad zdařilého sídliště, které bez větších problémů slouží svým obyvatelům i dnes. K jeho přednostem patří blízkost centra města i borského lesoparku nebo dobrá občanská vybavenost v okolí,“ uvedla historička architektury Martina Koukalová.

Příběhy sídlišť

Svobodnější šedesátá léta přinesla kritické zhodnocení dosavadní výstavby a také celospolečenskou diskuzi o kvalitě a formách bydlení. Architektům se otevřely možnosti inspirovat se zahraničními vzory a budovat sídliště více podle svých představ.

„Nespokojenost s celkovým pojetím starších plzeňských sídlišť Slovany a Doubravka spolu s příznivým politickým klimatem poskytly architektům prostor k určité revizi dosavadního až puristicky strohého vzhledu panelových domů,“ říká Koukalová.

Při projektování čtrnáctipodlažních věžových domů například prověřili jejich autoři Miloslav Hrubec a Václav Skalník novou konstrukční soustavu PS 69. „Ta se pak používala při výstavbě plzeňských sídlišť až do roku 1990,“ připomněla historička architektury.

Oblast borského sídliště ohraničují ulice U Borského parku, Heyrovského a Baarova. Obytný soubor vznikl kompletně v letech 1965 až 1974.

Sídliště v Plzni na Borech

Na rozdíl od některých jiných podobných zón nemusela kvůli novým domům ustoupit starší zástavba.

„Sídliště Bory plynule navazuje na původní blokovou zástavbu a tvoří kompaktní a přehledný celek. Autor urbanistického řešení, architekt Vladimír Belšán, rozčlenil sídliště na čtyři nestejně velké a odlišně pojaté obytné skupiny, které se vinou podél esovitě prohnuté Skupovy ulice,“ konstatuje Martina Koukalová.

Byty v této lokalitě slouží svým obyvatelům bez větších problémů i dnes.

Martina Koukalová

Historička architektury Martina Koukalová se podílela na projektu „Panelová sídliště v ČR jako součást městského životního prostředí -zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu“ v rámci výzkumu národní a kulturní identity (NAKI) ministerstva kultury. Zabývala se i borským sídlištěm.

„Borské sídliště je jednou z největších částí našeho obvodu. I na tomto sídlišti se nachází občanská vybavenost, k níž patří například školky, školy, nákupní centra a dětská hřiště včetně obslužných komunikací,“ uvedl Radislav Neubauer (ČSSD), starosta třetího plzeňského obvodu, do nějž Bory patří.

„Součástí sídliště je i velice hojně navštěvovaný Borský park, který slouží jak ke sportovní relaxaci, tak i k osobnímu odpočinku ve zrostlé zeleni,“ dodává starosta.

V blízké době tu obvod připravuje několik nových investic. „Konkrétně jde o zahradu s herními prvky na náměstí Míru, nový chodník v ulici Edvarda Beneše nebo opravu těch stávajících ve vnitrobloku Skupova 35-45 a v ulicích Bezovka a Raisova,“ uvedl Neubauer. Rekonstrukce čeká také vnitroblok v Čermákově ulici a cestu u Slávie.





Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.