Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: MF DNES

Menší nemocnice nabízejí sestrám vyšší platy, aby neodcházely do Plzně

  • 0
V nemocnicích v Plzeňském kraji je akutní nedostatek zdravotních sester. Problém je nejvýraznější v menších zařízeních, například ve Stodu či v Rokycanech. Od července dostaly sestry v některých krajských špitálech přidáno, aby neodcházely jinam a aby vyšší ohodnocení nalákalo nové sestry.

V některých krajských nemocnicích se od 1. července zvyšovaly platy zdravotních sester. Důvodem je přilákat nové a udržet ty zapracované, aby neutekly za lepšími penězi například do Fakultní nemocnice v Plzni.

Vyšší platy než ty v krajských špitálech jsou i v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech.

„V krajských nemocnicích, kde byly průměrné mzdy sester nižší než v ostatních krajských zařízeních, jsme navýšili. Nebudu říkat konkrétní nemocnice, uvedu pouze to, že důvodem byla snaha, aby platy v nemocnicích byly srovnatelné a sestry nepřecházely,“ popsala krajská radní pro zdravotnictví Milena Stárková.

Kromě LDN svaté Anny hledá v současné době zdravotní sestry všech dalších pět krajských lůžkových zařízení.

Například Domažlická nemocnice hledá všeobecné sestry na chirurgii, internu, jednotku intenzivní péče a ARO. Potřeba jsou také fyzioterapeutky na rehabilitaci. V Klatovské nemocnici hledají porodní asistentky, zdravotní laborantku i všeobecné sestry na různá oddělení.

Nedostatek sester Stárková vysvětluje hlavně tím, že se čtyřleté studium prodloužilo na sedm let.

„Ze střední zdravotnické školy vyjde po čtyřech letech dívka jako ošetřovatelka, což není plnohodnotná zdravotní sestra, na tu je potřeba absolvovat další tři roky,“ říká Stárková.

„Když půjdete na střední zdravotnickou školu a zeptáte se, jestli sestry už budou moci jít do provozu, většina odpoví, že budou studovat dál,“ uvedla Milena Stárková.

Názor, že bakalářské studium navazující na střední školu zkomplikovalo situaci na pracovním trhu, nesdílí děkanka Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity Ilona Mauritzová.

Podle ní pro navazující studium hovoří, že na fakultu se hlásí hlavně maturanti z nezdravotnických škol. „Přicházejí z gymnázií i středních odborných škol, takže kdybychom těmto kvalitním zájemcům neumožnili zdravotnické studium, diskriminovali bychom je a ochudili bychom trh o kvalitní zdravotníky,“ uvedla Mauritzová.

Pro další studium podle ní hovoří i zavedení státních maturit a posílení všeobecně vzdělávacích předmětů i na středních zdravotnických školách.

„Takže zdravotní asistentka, která z ní vyjde, má daleko menší počet hodin praxe než absolventi bakalářského programu, kde je 2300 hodin praxe. Já si neumím představit, že by se kvůli splnění počtu hodin praxe zavedla pětiletá střední zdravotnická škola,“ vysvětlila Mauritzová.

Fakultní nemocnice v Plzni má sester dostatek

Řešením by podle ní bylo spíše navýšení počtu studentů navazujících zdravotnických oborů a ne jejich redukce, ke které v uplynulých letech došlo.

Na otázku, jestli by nebylo lepším řešením přijetí sester například z Ukrajiny či Rumunska, odpověděla, že by byla spíše pro to dát šanci místním. „Loni byla obrovská diskuse, že je nedostatek kvalifikovaných učitelů. Ministerstvo školství zasáhlo a zvýšilo kvóty pro možnost přijímání, podle mě jednou z cest je zvýšit kvóty i nám,“ uvedla Mauritzová.

Další možností je podle ní nástup sester do nemocnic a studium bakalářského programu při práci. „Ale i zde nás blokují nízké kvóty,“ podotkla děkanka.

Jediným pracovištěm v kraji, které nemá problém s nedostatkem sester, je Fakultní nemocnice v Plzni, která jich zaměstnává 2500. Jedním z důvodů je, že v žádném jiném zdravotnickém zařízení si sestry nevydělají tolik jako v této státní nemocnici. Uvedla to náměstkyně ředitele nemocnice Andrea Mašínová.

Průměrný plat sestry ve FN byl v prvním letošním pololetí 32 300 korun, v krajských nemocnicích je to 25 tisíc korun hrubého.