Senioři nebo lidé se zdravotním postižením, kterým důchod nestačí na úhradu pobytu v domově, platí takzvanou sníženou sazbu, zbylou částku dorovná Městský ústav sociálních služeb.
„Lidé by si pobyt zaplatili, ale většinou mají důchody tak malé, že ho zaplatit nemohou,“ konstatoval ředitel Městského ústavu sociálních služeb Vladimír Chuchler.
Ústav může příspěvky dorovnávat i díky pravidelným příspěvkům na provoz z rozpočtu města. V loňském roce činily 30,5 milionu korun. Ze státního rozpočtu získal ústav sociálních služeb prostřednictvím hejtmanství 31,6 milionu.
I když je v zákoně o sociálních službách uvedeno, že Městský ústav sociálních služeb může dohodnout spoluúčast na úhradě nákladů například s příbuznými klienta, v loňském roce tuto možnost ani jednou nevyužil.
„Nedostatek finančních prostředků není důvodem nepřijetí do pobytového zařízení sociálních služeb,“ poznamenal Chuchler s tím, že město je naštěstí zatím ochotné chybějící peníze dorovnávat. A v některých případech to nejsou malé částky.
Největší podíl klientů - 94 procent, kterým město dorovnává náklady na pobyt, žije v domově pro osoby se zdravotním postižením Nováček v Rabštejnské ulici. Jde o 17 lidí. „Jedná se hlavně o děti se středním a těžším mentálním postižením, u těchto dětí jsou důchody takřka nulové,“ vysvětlil Chuchler.
Nejmenší procento, tedy 76 procent lidí se sníženou sazbou, připadá na domov se zvláštním režimem Sněženka na Klatovské třídě, kde město doplácí v současnosti na 52 lidí. Celkem městský ústav takto pomáhá 354 lidem.
Nejnižší důchod má z pěti pobytových zařízení městského ústavu sociálních služeb klient domova pro seniory Sedmikráska v Kotíkovské ulici. Pobírá důchod 4471 korun a městský ústav mu na pobyt připlácí 6760 korun. Druhá nejnižší penze je 7094 korun s doplatkem 4531 korun.
A kolik peněz senioři v Plzni za pobyt platí? „Dle platné vyhlášky je možné denně vybrat od klienta 380 korun. Pokryje se tím topení, svícení, úklid, praní osobního prádla, příprava a podávání celodenní stravy. My ale tak vysokou částku nevybíráme. Nejvyšší platba je v domově pro seniory Kopretina v Bolevci, kde jsou jako v jediném městském zařízení jednolůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením,“ uvedl Chuchler.
Za tento jednolůžkový pokoj s koupelnou senior zaplatí 362 korun za den při poskytnutí celodenní klasické stravy, respektive 370 korun při podávání diabetické stravy. Měsíčně jde tedy o maximálně 10860 respektive 11100 korun.
V Německu se zkoumají majetkové poměry seniorů
Například v domově se zvláštním režimem Petrklíč se za dvoulůžkový pokoj platí 195 korun, což měsíčně vychází za ubytování na zhruba 5900 korun. Za celodenní stravu se v plzeňských pobytových zařízeních Městského ústavu sociálních služeb platí kolem 150 korun za den, měsíčně tedy 4500 korun, v případě diabetické stravy je to pak 4800 korun.
Doplácení nákladů z veřejných rozpočtů funguje v Česku podle Chuchlera díky politické dohodě. Například v Německu jsou pravidla jiná. „Když senior nastupuje do pobytového zařízení, zkoumají se jeho majetkové poměry,“ popsal již dříve Jiří Lodr, šéf Diecézní charity v Plzni, která je dalším velkým poskytovatelem pobytových služeb pro seniory v Plzeňském kraji.
V Česku se ale majetkové poměry seniroů nesledují. Stává se pak například, že senior před odchodem do domova důchodců prodá dům, peníze daruje dětem a město mu pak dorovnává náklady na pobyt.
Podle Chuchlera se v Městském ústavu sociálních služeb zlepšila ekonomická situace zefektivňováním provozu. „Příspěvek města se tak za posledních šest let mohl snížit ze 44,5 milionu korun na loňských 30,5 milionu. Například tržby z prodeje vlastních služeb městského ústavu se za posledních šest let zvýšily z 88,5 milionu korun na loňských 106 milionů,“ připomněl Chuchler.
Městský ústav kromě provozování pobytových zařízení sociálních služeb ještě například poskytuje domácí péči či pečovatelskou službu, která po Plzni rozváží seniorům obědy.
