VIDEO: Plzeň má další perlu od Loose. Semlerova rezidence je unikát

  • 0
Další mimořádně cenný interiér navržený světově uznávaným architektem Adolfem Loosem byl v těchto dnech zpřístupněn v Plzni. Unikátnost Semlerovy rezidence na Klatovské třídě 110 tkví v tom, že jako jediná v celém regionu využívá takzvaného raumplanu, jímž proslula mimo jiné Müllerova vila v Praze.

„Prostory nejsou rozmístěny jako tradiční podlaží s tradičním schodištěm. Každá místnost má jinou výšku a jiné proporce a mezi sebou jsou propojeny třeba jen několika schodišťovými stupni, důmyslně seskládanými. Člověk najednou vyjde o patro výš, aniž by si toho všiml,“ osvětluje princip raumplanu architekt Petr Domanický.

Interiér je do značné míry inspirovaný právě Müllerovou vilou, postavenou v roce 1930. Vila na Klatovské 110 byla sice dokončena v roce 1923, rezidence pro rodinu Semlerových však začala vznikat výrazně později, hotova byla v roce 1934.

„Je to jakýsi přepis Müllerovy vily vložený do staršího činžovního domu,“ konstatuje Domanický. Semlerova rezidence zabírá zhruba třetinu vily.

Adolf Loos navrhl pouze základní prostorovou koncepci, podrobné řešení, zřejmě kvůli Loosově nemoci, už navrhl jeho žák Heinrich Kulka. Přesto lze interiér považovat za určitý vrchol Loosovy činnosti v Plzni.

Rodina Oskara Semlera patřila mezi nejbohatší v Plzni. Semler byl se svým bratrem Hugem majitelem firmy produkující drátěné zboží, především gramofonové jehly značky Sem. „V případě Loosových interiérů se říká, že jeden pokoj stál tolik, co obyčejný rodinný domek,“ upozorňuje Domanický a připomíná výjimečnost použitých materiálů.

V rezidenci je možné nalézt kromě kamene a mramoru také travertin, severskou břízu či dřevo makassar. To je použito například na podlahu v rozlehlé vstupní hale o 60 metrech čtverečních. „Jeden metr krychlový tohoto dřeva stojí až milion korun. A taková je i cena za restaurování podlahy, nezbytné pro návštěvnický provoz,“ podotkl Petr Domanický.

Rekonstrukce rezidence začala v roce 2013. Majitel, kterým je Plzeňský kraj, investoval do oprav dosud 14 milionů korun. V příštím roce chce Západočeská galerie, která má objekt ve správě, požádat o dotaci ve výši 20 milionů korun. Ty by podle ředitele galerie Romana Musila pokryly základní investice do oprav budovy.

Do roku 2020 by v objektu měla najít zázemí sbírka architektury Západočeské galerie v Plzni, vzniknout by zde měla také kavárna, vzdělávací prostory pro děti a mládež a menší byty.

Loni dům navštívil Willy Semler, který je potomkem původních majitelů domu. V Plzni vyrůstal před emigrací v roce 1938. Více o jeho návštěvě v krajském městě čtěte zde.

Semlerova rezidence bude od 12. listopadu přístupná veřejnosti vždy ve čtvrtek a v sobotu.

Od letošního dubna je možné navštívit již dva prohlídkové okruhy Loosových interiérů v Plzni a to byty Krausových a Voglových v Bendově 10 a Klatovské 12 a Brummelův dům v Husově 58. Letos tyto okruhy navštívilo 8122 lidí. V současné době se rekonstruuje ještě interiér Richarda Hirsche v Plachého ulici. Podrobné informace o prohlídkách Loosových interiérů v Plzni najdete na internetových stránkách adolfloosplzen.cz zde.