Technický zázrak z 18. století. Výplod geniálního mozku a výsledek těžké dřiny tisíců párů lidských rukou uprostřed šumavské divočiny, to je Schwarzenberský plavební kanál.
Dílo stavitele Josefa Rosenauera začíná na Šumavě v oblasti mezi osadou Nové Údolí pod severním svahem Třístoličníku a ústí do řeky Grosse Mühl v Rakousku. Spojuje přímo Dunaj a Vltavu, a tak i úmoří Severního a Černého moře.
Nejnovějším lákadlem letošní turistické sezony je jeho nově zrekonstruovaná část v délce 3,2 kilometru od Pestřice po Medvědí potok. Poprvé ji mohli turisté navštívit během červencového svátečního víkendu, kdy tu byly k vidění i ukázky plavení dřeva v dobových kostýmech.
"Kanál zde byl dlouhá léta zarostlý a nikdo se o něj nestaral. Chceme vyjít vstříc zájmu turistů a postupně upravit další kilometry kanálu, včetně historických nádrží, kde se zadržovala dříve voda pro potřeby plavení dřeva," sdělil ředitel národního parku Jiří Mánek.
Od letoška jsou na Šumavě k vidění ukázky plavení dřeva s doprovodným programem.
Celý plavební kanál je 52 kilometrů dlouhý a byl napájený vodou z 27 potoků, Plešného jezera a tří umělých nádrží. Necelá dvě staletí fungoval jako významná dopravní cesta pro dřevo ze šumavských lesů. Jen v letech 1791 až 1892 se tu splavilo více než osm milionů kubíků dříví.
"Původně se kanál jmenoval Krumlovsko-vídeňský. Dnes má název podle majitelů panství Schwarzenbergů, kteří se rozhodli na konci 18. století využít bohatství skrývající se v šumavských lesích a prodávat převážně palivové dřevo do Vídně," říká vedoucí oddělení marketingu Národního parku Šumava Josef Štemberk.
Značené turistické stezky vedou kolem kanálu nádhernou šumavskou přírodou a to na české i rakouské straně. Tyto trasy jsou nenáročné a vhodné i pro starší lidi nebo malé děti. Povrch je buď asfaltový, nebo šotolinový.
"Okolo Schwarzenberského kanálu vede například nejdelší rovinka na území národního parku, je přes 40 kilometrů dlouhá. Úžasné dílo je 419 metrů dlouhý tunel - jedinečný technický úsek kanálu na Jeleních vrších, u kterého se uvádí, že byl svého času nejdelším tunelem na sever od Alp," doplňuje Josef Štemberk.
Trasa okolo plavebního kanálu láká technickými zajímavostmi. "Především na křížení s potoky bylo nutné vystavět stavidla nebo propustě, které dnes působí jako pomníčky stavitelům kanálu. Unikátní je vodní akvadukt přes Koňský potok a celá řada napájecích nádržek, které ještě na svoji obnovu čekají," uvádí náměstek ředitele národního parku Tomáš Fait.
K nejznámějším vstupním branám k plavebnímu kanálu patří parkoviště v bývalé osadě Růžový Vrch, pod osadou Svatý Tomáš, Jelení Vrchy, Stožec či Nové Údolí, kam je možné dojet také vlakem.
K plavebnímu kanálu můžete vyrazit také z Horní Plané, odkud se vydávají každou hodinu přívozem přes Lipenské jezero desítky cyklistů a přívoz přepravuje také auta.
Bývají tu také k vidění ukázky plavení dříví v dobových krojích, doprovází je ukázky dobových řemesel z české i rakouské strany, zpěv písní či představení lidových tanců. Nejbližší taková akce se uskuteční 31. července u hraničního potoka Ježová (Iglbach).
