Důkazem, že houby rostou, je podle mykologa Zdeňka Hájka jeho čerstvý úlovek klouzků. "Úplná záplava. Jenom jsem je šmikal nožem. Byly tak akorát na zavaření, to znamená drobnější, které se nemusí loupat," poznamenal.
"Škoda, že fouká vítr, bez něj by houby rostly ještě daleko víc, protože je vlhko a poměrně teplo," dodal další z odborníků Jaroslav Vondrovský.
Názor na čechratku se mění, už není jedlá
V pondělí mu houbaři do poradny donesli například čechratku podvinutou. "Ta teď roste v lese hojně. Dříve se považovala za jedlou, říkalo se jí gulášová houba, ve starých atlasech byla ještě uváděná jako jedlá, ale teď se zjistilo, že může způsobit smrt," uvedl Vondrovský.
Čechratka podvinutá
Lidé ovšem nezemřou po prvním požití houby, ale až po dlouhodobé konzumaci, během které se nepříznivé látky střádají v ledvinách a v játrech a člověk zkolabuje najednou.
Lidé se přišli poradit i s žampionem. "Tohle je žampion ovčí," poznamenal mykolog Hájek, který ještě zkontroloval jestli houba voní po anýzu a jestli na třeni a na klobouku žloutne jen pomalu.
Pavučinec kozlí
"Může se stát, že byste našel jiný žampion, který zapáchá po karbolu a když do něj škrábnete, tak okamžitě před očima zežloutne. Tak to je žampion zápašný. Ten je mírně jedovatý, ale jsou lidé, kteří ho konzumují a nevadí jim," konstatovali mykologové, kteří půl hodiny po otevření poradny, v půl čtvrté odpoledne, měli na stole dvě desítky hub.
Většinu z nich přinesli mykologové jako své nejzajímavější úlovky. Jedním z nich byl drobný a tmavý pavučinec. Nenápadná houba je raritní tím, že existují stovky druhů. "Jak jde výzkum dál a dál, poznávají se nové druhy a dnes už je jich známo na 450 a více. Jedlých z toho bude možná tak třetina," řekl Hájek.
