Že jsme se ale na výsledek historicky prvního referenda v Plzni načekali. O prezidentském finále bylo jasno o nějaké tři hodiny dřív. Proč je těžší spočítat 55 tisíc obálek se dvěma možnostmi v plzeňském referendu než pět milionů obálek s devíti možnostmi v prezidentské volbě? Vysvětlení se snad najde a může to být důvod objektivní a prostý.
Ale během nekonečného sobotního čekání na výsledek se pozorovateli zvenku snadno vybavil záběr z proslulé karlovarské losovačky, kde ruka stejně nekonečně šátrala v osudí, aby nakonec vylovila ten správný verdikt. Navzdory tomu - o výsledku referenda v Plzni asi není třeba pochybovat, o to spíš, že magistrátu jako organizátorovi hlasování tak úplně příjemný není. Ale dojem to celé zanechalo prapodivný.
Za zmínku stojí, že kromě toho plzeňského se v zemi o víkendu uskutečnilo dalších šest plebiscitů. Ve všech dali lidé zapravdu organizátorům toho kterého protestu. Odmítli předraženou pražskou radnici, postavili se proti průzkumu pro úložiště jaderného odpadu, proti prodeji městských nemovitostí pro papírnu nebo supermarket, zastavili rozšiřování zastavěných ploch nebo umístění nového bazénu v centru města.
Je to jasný vzkaz politikům a úředníkům: děláte to špatně! A dost těžko ho lze pominout, v čemž je největší cena tohohle víkendového cvičení.
Místním referendům bezesporu pomohlo spojení s prezidentskou volbou. Třeba právě v Plzni byla účast ze všech sedmi míst nejnižší. Jen o kousek přesáhla 40 procent, ač to ve velkém městě lze brát za úspěch.
Strůjci referenda tak mohou být rádi, že se nepodařilo prosadit jeho spojení s krajskými volbami loni na podzim, o něž tolik usilovali. A naopak - odpůrci referenda v zastupitelstvu svým postupem dnešnímu výsledku paradoxně pomohli. Ke krajským volbám totiž přišlo o třetinu méně lidí než nyní.
