"Je hodně příjemné, že si toho někdo všiml," říká reportérka Barbora Němcová ke svému textu i ocenění, které v pondělí převzala ve vládní Strakově akademii.
Vítěznou reportáž Barbory Němcové si můžete přečíst zde |
A jak se stala trasérem nevidomého sportovce? Němcová říká, že vlastně náhodou. Před třemi lety si sama vyzkoušela Vasův běh. Loni se registrovala na Jizerskou padesátku, když zjistila, že organizátoři hledají vodiče pro nevidomé běžce.
"Řekla jsem si, že bych to mohla zkusit. Přihlásila jsem se jako trasérka a poznala se s Lenkou Zahradníkovou. Nejdřív jsme spolu jely poloviční trať, letos jsme chtěly zkusit padesátku, ale onemocněla jsem. Takže místo do Jizerských hor jsme pak jely na Šumavský maratón a letos v březnu i Vasův běh. Lenka dokáže svým přístupem k životu strhnout i další lidi," vysvětluje Barbora, proč kývla čerstvě plnoleté Lence na extrémní závod na běžkách.
Jaký je rozdíl, když na devadesáti kilometrech Vasova běhu bojujete jen sám se sebou, a když navíc ukazujete cestu nevidomému? "Trasér to má mnohem těžší, protože pořád hlídá toho druhého za sebou, většinu trasy jede s hlavou otočenou k němu," shrnuje poznatky Němcová.
I když každý rok sama sobě říká, že už podobných závodů nechá, nedá jí to. Barbora s Lenkou mají jistotu, že spolu příští rok pojedou Jizerskou padesátku i závod ve Francii.
