Rádi si pochutnáte na divočině, ale míváte občas v restauracích obavy, že vaří z upytlačených zvířat? "Zeptejte se číšníka, odkud maso je. Pokud začne koktat, je to minimálně podezřelé," radí Aleš Rosol ze společnosti Zvěřina Berbera, který na pomezí Tachovska a Chebska vybudoval jednu z největších zpracovatelských firem v republice.
Pytláctví je podle myslivců v regionu stále problémem. Policie se ale dozví o minimu případů, ročně jich vyšetřuje v celém Plzeňském kraji do pěti.
Pokud ale budou některé restaurace stále brát maso od pytláků, problém nezmizí. Hospodští podle hygieniků riskují, protože neví vůbec nic o zvířeti, ze kterého pak vaří hostům. Nemají jistotu, že zvíře bylo zastřeleno ještě v plné síle, nebo zda pytlák narazil na kus v posledním tažení několik dnů přežívající s těžkými poraněními třeba po srážce s autem.
"Odpovědnost za to, že se takové maso dál dostává k lidem, je na provozovateli restauračního zařízení," upozorňuje šéf krajské veterinární správy Richard Bílý.
Podle trestního zákoníku je porušením zákona nejen nepovolený lov, ale i přechovávání neoprávněně ulovené zvěře či ryb. Aleš Rosol k tomu podotkl, že nejsou výjimečné případy, kdy si u nich restaurace narychlo objednávají balíčky s masem ze zvěřiny. Většinou to bývá v době, kdy se k nim dopředu ohlásí kontrola a potřebují mít lidově řečeno papíry k masu, které mají na jídelním lístku.
Specialista na lovnou a farmovou zvěř plzeňské krajské hygienické stanice v Plzni Marek Svoboda vysvětluje, že na každý odstřelený kus zvěře musí myslivec okamžitě umístit speciální plombu. V řádu desítek minut pak zvíře prohlédne vyškolený člověk kvůli možným příznakům onemocnění. Pak musí střelec vyvržené zvíře co nejrychleji dát do chladu, a než ho koupí zpracovatelský závod, je znovu prohlédnuté a testované.
Pytláci střílejí zvěř rovnou z auta ze silnice
"Každá plomba je unikátní, dá se podle ní a lístku z prvotní kontroly přesně určit, kdy a kde bylo zvíře střeleno. Pokud by se ta samá plomba objevila na jiném zvířeti, to okamžitě míří do kafilerie," vysvětlil Svoboda. Z toho vyplývá, že i kuchař v restauraci by měl mít základní informace o mase, s nímž pracuje.
Nevraživost mezi myslivci a pytláky se táhne po staletí. "Agresivita pytláků stoupá. Jen v našem revíru jsem objevil dva upytlačené jeleny, dva daňky, srnky. Ale to mluvím jen o tom, co jsem objevil. Kolik toho ještě padlo pytlákům za oběť, nedokážu odhadnout. Střílejí zvěř z aut ze silnice, zvířata pak mnohdy ještě dlouho trpí, než zhasnou. Když na takhle vybavenou bandu narazím, průkazka strážce je určitě nezastaví," připouští republikový jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka.
Krajský veterinář Bílý podotýká, že volně žijící zvěř v lesích nezatěžuje životní prostředí, její maso je dietní s minimem cholesterolu, ale také dražší. "Splňuje podmínky pro regionální potravinu, protože v naprosté většině případů tahle zvěř žije celý svůj život v lesích kraje," vysvětluje Bílý.
Jeho slova potvrzuje i organizátor plzeňských farmářských trhů Tomáš Popp s tím, že na trzích se skutečně objevují prověření zpracovatelé tohoto masa.
