„Investice za necelých 80 milionů korun už je schválená ministerstvem zemědělství, dotace by měla činit 64 milionů korun,“ uvedl místostarosta Marek Krivda. V Plzni to v uplynulých dnech potvrdil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ministerstvo podle něj rozdělí do roku 2019 městům a obcím na protipovodňová opatření pět miliard korun, které by měly stačit pro celou Českou republiku. Města a obce ale musí samy přijít s návrhem a předložit ho Povodí Vltavy. „Pokud budou nutné další stavby, je ministerstvo připraveno jednat o zvýšení sumy,“ řekl ministr.
Podle Krivdy je přeštický projekt ve fázi, kdy Povodí Vltavy vybralo zpracovatele projektu. „Už se tedy začíná projektovat konkrétní podoba protipovodňového opatření a město začalo s výkupem pozemků,“ uvedl.
V roce 2016 a 2017 by se mělo začít stavět. Investice se bude podle místostarosty skládat částečně z valu chránícího obydlí před velkou vodou a částečně z protipovodňové zdi. Na dvou místech v ní bude mezera, kam se bude umisťovat mobilní hráz. Podle místostarosty se jedná o investici bez větších zásahů do koryta řeky.
Musí se vybudovat celá řada opatření
„Zeď a val by měly ochránit drtivou většinu obyvatel Přeštic, kteří již několikrát v posledních letech řešili velkou vodou poničený majetek. Stavba by měla být účinná proti stoleté vodě,“ dodal místostarosta. Podle něj město počítá i s ekologickou částí protipovodňových opatření, kam patří poldry a retenční nádrže. Ty by měly pomoci tomu, aby se povodňová vlna zklidnila už nad Přešticemi v rozlivovém území.
Díky tomu by se do Přeštic a okolních obcí dostalo co nejméně vody. „Jedno jediné opatření nic neznamená, musí se jich vybudovat celá řada, kdy každá obec něčím přispěje. Konečně by se měla voda začít zastavovat a chytat v krajině a ne pokračovat dál po proudu,“ vysvětlil Stanislav Duchek, poradce města v oblasti protipovodňových staveb.
Na ekologickou část opatření chtějí Přeštice využít dotace z balíku určeného na zlepšení životního prostředí.
„Chceme, aby se poldry a retenční nádrže staly součástí plánu péče o povodí, který nyní projednává Povodí Vltavy. Pokud by se tam dostaly, přístup k dotacím by pak byl velmi snadný, navíc nárok bychom měli až na stoprocentní pokrytí investice. Výhodou je i jednodušší administrativa než u opatření typu zdí,“ uvedl Duchek. Krivda věří, že poldry a retenční nádrže se začnou stavět během několika let.
Ekologům se projekt nelíbí
Plánovaná stavba v Rokycanech za 490 milionů, díky níž se zvětší koryto Klabavy, napadají ekologové. Vedení radnice proto nevěří, že se plán zahájit stavbu v roce 2017 naplní. V rokycanském projektu bylo vydáno územní rozhodnutí. Proti němu se odvolali ochránci přírody z občanského sdružení Kulíšek. Odvolací orgán napadené rozhodnutí zrušil a vrátil ho k novému projednání.
Ekologům se nelíbí, že kvůli protipovodňové ochraně nebude možné se k řece dostat a navrhují, aby součástí investice byly i rekreační prvky na řece.
Ministr Jurečka uvedl, že Povodí je připraveno vypracovat projekty, protipovodňová opatření stavět s tím, že jejich vlastníkem bude deset let. Poté je převede do majetku obcí, které se o ně budou muset posléze dlouhodobě starat. Obce mohly podle něj žádat o peníze z národního programu už od závěru loňského roku.
„Obce musí být aktivní, protože jsou zodpovědné za svoji protipovodňovou ochranu. Musí oslovit příslušné povodí a začít komunikaci. My uděláme návrh studie a zjistíme, zda je projekt reálný a financovatelný,“ uvedl ministr. Protipovodňové opatření podle něj nemůže být dražší než majetek, který má chránit.
Radnice rovněž musí zajistit výkupy pozemků. Ve spolupráci s povodím mohou podle ministra žádat také o peníze z evropského programu Životní prostředí. „Tam je nutná součinnost při realizaci kompletního protipovodňového opatření celého toku,“ doplnil Jurečka.
